Fenoménem dnešní doby, jak se zdá, je slibovat. Když se rozhlédneme kolem sebe, tak vidíme všude úspěšné a sebevědomé pány a dámy, kteří toho mnoho vykonali a mnohé další, kteří nám slibují, že toho vykonají ještě mnohem více a mnohem lépe.
Už to tak vypadá, že bychom měli být nejméně jednou nohou v ráji a pevně kráčet k zářným zítřkům. Kde se pak berou všechny ty problémy a potíže, o nichž se tak často mluví ?
Že by se snad sliby "nemyslely upřímně" ? Ale kdepak, upřímně se mohou myslet, upřímně se dají i vyslovovat a ještě snáze psát ale naplňovat sliby "aspoň o Vánocích" nebo ještě lépe častěji, to není o slibech, to je o skutečné trpělivé a soustavné práci, která se neprojevuje výkřiky a hesly z plakátů. Přejme proto sami sobě, abychom dokázali nacházet dostatek síly a vnitřní odvahy, abychom dokázali skroměji nakládat se slovy ale odevzdávat plnou míru činů - mírně ve způsobech ale pevně ve věcech samých.
Hezký den.