Užijme času, ten rychle ubíhá.

Blog

22.08.2013 22:46

Tři sloupy českého včelařství

 

Měsíc, který každoročně celý spadá do podletí se pomalu chýlí ke svému závěru a s touto dobou přichází čas bilancování. Čas hodnocení přínosů a spotřeb, výnosů a nákladů, práce ve prospěch celku i destrukčních aktivit.

Včely mají bilancování jednoduché – „sosákem se nic okecat nedá“. Vegetační sezóna směřuje ke konci, snůška je za námi, co včelstvo v čase vymezeném vývojem přírody nevytvořilo, ať již se jedná o snůšku medu nebo obnovu pracovní energie výchovou dostatečně početné, parazity a nemocemi nepoškozené generace zimních včel, to se již s brzy očekávaným nástupem podzimu změnit nedá. Letošní vegetační sezóna byla poměrně extrémní. Květnové snůšky, rozhodující o celkovém výnosu medu, byly pro chladné a deštivé počasí mimořádně slabé a nepřízeň počasí postihla na většině území ČR, snad jen s výjimkou některých lokalit západních Čech, i snůšku akátovou. Po záplavách, které jsou spojeny s plošným zvýšením zásob půdní vláhy i vyšším buněčným tlakem šťáv s obsahem asimilátů v rostlinných pletivech sítkovic za současné likvidace populací některých nepřátel producentů medovice (např. zemních vos) se jako obvykle vytvořily podmínky pro podstatně prodlouženou snůšku medovice. V závěrečné fázi této snůšky bývá výskyt melecitózních medů častý a nejinak tomu bylo i v letošním roce až do přelomu července a srpna. V podobné situaci jsme však byli již vícekrát a včelaři a následně včelstva se s tím dokázali vypořádat.

 S problémy a složitostmi se má ostatně zacházet tak, jak si zaslouží. Řešit je a překonávat prací ve prospěch celku a bez zbytečných slov.  Jen tak se daří přežití včelám po miliony let, jen tak udržíme jednotné naše včelařské společenství směřující s blížící se změnou občanského zákoníku k dřívějším principům spolkové činnosti, z nichž ovšem dnešní struktura našich včelařských organizací často kontinuálně vznikala. Tato legislativní změna s sebou nenese zlepšení ani zhoršení pro práci včelařů ani spolkovou činnost. Nemá smysl se na chystané změny odvolávat, včelaře strašit či dokonce skrytě či zjevně vyhrožovat možnými důsledky štěpení svazu, které by si možná někteří  i skrytě přáli. Tak jako dobrý včelař, hospodář, usiluje o udržení jednoty svých včelstev, která je zárukou jejich síly a zdraví i prosperity celé včelnice, tak také ví, že výjimečně jsou některá včelstva  nezdárná a rojit se chtějí doslova za každou cenu. Potom přicházejí ke slovu razantnější chovatelská opatření ale někdy i potom roj vyletí, protože snad touha některých po oddělení je nepřekonatelná. Některé roje mohou uspět, jiné nikoli, některé další ztratí brzy matky a jejich dělnice se vrátí a někdy i vžebrají zpět. Takové jsou již zákony přírody, někdy nikoli nepodobné těm společenským.   

Odvážím se tvrdit, že jednota Českého svazu včelařů jako organizace sdružující 97 % českých včelařů má pro budoucí prosperitu  českého včelařství stejný význam jako udržování nerojivých včelstev pro úspěch včelařského provozu.  Je tím hlavním, centrálním sloupem podepírajícím celou konstrukci a dosavadní stabilitu oboru včelařství v České republice. Ohrožování stability oboru destrukcí tohoto sloupu považuji za největší zločin na dědictví vytvořeném v mnohem obtížnějších podmínkách a zanechaném nám našimi předky za posledních 150 let.

Konstrukci podepřenou centrálním sloupem jednotné organizace, bez níž by bylo více než obtížné jednání o podpoře oboru v rámci ČR i EU a která současně nikomu nebrání v jeho čestném rozvoji individuálních zájmů a snah,  však podepírají další dva sloupy.

Sloup jednotné praxe spočívající ve společných a jednotných zásadách zdravotní péče v chovech včel a společných zásadách plemenářské práce.

Sloup společného systému efektivního přenosu poznatků vědy a výzkumu do včelařské praxe prostřednictvím časopisu, včelařských překladů, přednášek, činností včelařských kroužků mládeže či s využitím současných IT technologií.

Na všech těchto úkolech pracují odborné komise našeho svazu s jasně stanovenými úkoly. Některé úkoly jsou plněny lépe, jiné se daří naplňovat hůře a jsou i takové, kde si odborné komise stěžují na zjevné chyby v původním rozpracování úkolů vůbec. Potom ovšem překvapuje, že takové úkoly byly nejvyššími orgány svazu v době, kdy jsem nebyl jejich členem, přijímány. Ovšem, chyby se dějí a lidé nejsou neomylní, pro vzniklou situaci i některé její motivy dokáži nalézt pochopení a lze je i napravit, je ovšem smutnou skutečností, že se dějí také pokusy zamlčovat či přenášet chyby a hrubé nedostatky v práci na představitele svazu, kteří  s nimi nemají nic společného, a vytvářet atmosféru obstrukcí, vzájemné nedůvěry a bezobsažných pomluv. A zde je bohužel namístě i konstatování, že každá tolerance má své meze.

Při volbě v lednu loňského roku jsem však i s takovou variantou musel počítat. Proto jsem všem slíbil, že se budu držet zásady: „Kdo se bojí, nesmí do lesa.“ Boj za tři sloupy, na kterých stojí stabilita včelařství v České republice, a které představíme na blížícím se kongresu Apimondie, za to stále stojí, přátelé.  

 

Václav Švamberk

09.02.2013 04:24

CUI BONO

Považuji za potřebné vysvětlit proč a jak probíhají jednání k novele pro včelařství důležité vyhlášky 299/2003 Sb., byť to nebude čtení radostné. Vyhláška řeší opatření přijímaná k tlumení nebezpečných nákaz - varroázy a moru včelího plodu.
Co bylo řečeno 17. 1. v rámci připomínkového řízení se zástupci ČSV ( RNDr. Švamberk, Dr. Ing. Kamler, Mgr. Machová - versus Ing. Přidal za předkladatele ).
V diskusi byla nejprve zpochybněna přítomným MUDr. Hubačem vypovídací hodnota zimního vyšetření měli v důsledku zimního záchytu spadu roztočů v nástavcích pod zimním hroznem včel. Při náhodném rozebrání včelstva v této době podle př. Hubače bylo vyklepáno z plástů 300 roztočů a ve spadu byl na podložce zjištěn jen 1 roztoč. Z toho MUDr. Hubač dovozuje, že výsledky získané vyšetřením zimní měli nemohou být podkladem pro přijetí mimořádných veterinárních opatření. Kriticky se vyjádřil k výsledkům varroamonitoringu ČSV, z něhož na okrese Pardubice nebyly poskytnuty SVS žádné výsledky.
Konstatoval jsem, že varroamonitoring ČSV nebyl vytvořen v rámci jednání vedení ČSV a jeho poradních orgánů, především komise pro zdraví včel. Tato formulace o varroamonitoringu založená na sledování denního spadu roztočů a doplněná o kontrolu míry napadení trubčího plodu byla vložena SVS bez konzultace s ČSV, byl ovšem informován VÚVč., který vyjádřením přítomného Dr. Ing. Kamlera rovněž vyjádřil nespokojenost s řešením problematiky varroamonitoringu ČSV v loňském roce, kdy se však pracoviště VÚVč. zabývaly praktickou aplikací metody kontroly intenzity varroázy na živých včelách oklepem s využitím práškového cukru - metody rovněž nově publikované v časopise Včelařství vloni.
Za ČSV i osobně jsem vyjádřil zájem a připravenost konzultovat stanoviska, která však byla dosud popravdě vždy od naprosté většiny odborníků včetně p. MUDr. Hubače vysoce kritická jak k relevantnosti dat, tak i k praktické použitelnosti varroamonitoringu původně vypracovaného a dosud provozovaného PSNV. Také jsem ve shodě se stanoviskem přítomného Ing. Pondělíčka z Mze upozornil na nedostatečnou hustotu sběru dat a skutečnost, že s ohledem na až extrémně velké rozdíly intenzity varroázy zjišťované v terénu má i kvalitně prováděný varroamonitoring vypovídací hodnotu jen pro nejbližší okolí. O kvalitně prováděný letní varroamonitoring ovšem s využitím validované metodiky zájem máme a na metodice pracujeme. Jinak totiž vyvstává otázka, za co jsou již po řadu let prostředky ze státního rozpočtu (nikoli pro ČSV) na tuto činnost vůbec vynakládány, jestliže by výstupy nebyly prakticky použitelné.
Naše prezentované stanovisko naopak je, že chyba vyšetření zimní měli existuje avšak z dlouhodobého hlediska je stejná a tudíž poskytuje relevantní data minimálně o zlepšování či zhoršování situace plošně, o čemž máme dostatek důkazů soustředěných za uplynulých více než 20 let a mnohokrát ve Včelařství publikovaných ve formě map s velmi dobrou vypovídací hodnotou.
Dále byly projednány připomínky předložené ČSV - komisí odborníků ČSV, která o věci navrhovaných změn v postupech tlumení moru včelího plodu jednala v prosinci uplynulého roku. Předložený návrh nebyl s ČSV ve stádiu tvorby vůbec projednáván, přestože se tato informace objevila v důvodové zprávě. Při prvním seznámení s již paragrafovým zněním novely byl mnou okamžitě odmítnut, stejně tak následně komisí odborníků ČSV. Připomenutí skutečnosti, že ČSV reprezentuje 97 % chovatelů včel v ČR, jak jsem učinil i na tomto jednání včetně adresy, kde ČSV sídlí, považuji za logický argument toho, že při přípravě podobných změn nemá být od samého počátku obcházen.  Za SVS CR konstatoval MVDr. Semerád, že na první jednání, na které byli pozváni jako zástupci SVS a které se uskutečnilo u poradce pana ministra se jednání zúčastnili jako původní předkladatelé zástupci Cechu profesionálních včelařů a Pracovní skupiny nástavkových včelařů. Tam vznesli tento požadavek, tam vzniklo to, proč se vůbec šlo do této vyhlášky.
Byl vznesen požadavek, aby se lišil postup při likvidaci moru včelího plodu v případě, kdy je zjištěno více a kdy je zjištěno maximálně 25 % klinické napadení včelstev na stanovištích. SVS následně dostala za úkol tento požadavek zapracovat do novely vyhlášky a to byl hlavní důvod proč se na změně vyhlášky začalo pracovat.
SVS přitom podle sdělení MVDr. Semeráda sdělila stanovisko založené na zkušenostech z doby nedávné. V době vstupu do EU již byl vysloven tehdejším vedením ČSV požadavek, aby se neutrácela všechna včelstva na stanovištích s prokázanou nákazou morem včelího plodu a tehdy se používala hranice 50 %. Jak konstatoval MVDr. Semrád, vývoj a zkušenosti SVS ukázaly, že to nemá žádný efekt a na základě dalších zkušeností toto ustanovení bylo zrušeno. Všechno toto bylo vyslyšeno avšak bylo konstatováno, že navrhované opatření je požadováno nikoli pro všechny ale pouze pro velké chovy, protože nemá význam limit 25 % uplatňovat v chovech do 20 včelstev avšak že se jedná o skupinu profesionálních včelařů, pro které likvidace všech včelstev při nákaze na více stanovištích by byla likvidační pro podnikání - navíc vzhledem k často velkým počtům včelstev na stanovišti (v ústřední evidenci existují i stanoviště o 130 včelstvech). Uvažovalo se také o možnosti nastavit jiné podmínky pro chovatele fyzické nebo právnické osoby, které mají ze zákona jiné povinnosti např. z hlediska vedení záznamů o léčení včel či vypracování pohotovostních plánů. Dodatečně byla úprava rozšířena i na možnost ozdravení v chovech neprofesionálních včelařů se zdůvodněním, že ponechání včelstev bez klinických příznaků v ohniscích umožní rozvoj rezistence vůči této nebezpečné nákaze.
Nákaza je potvrzena ovšem jen tehdy, je li pozitivní nález jak klinický ( rozkládající se larvy a příškvary), tak  laboratorní. V případě, že je jen jeden z těchto nálezů pozitivní, jedná se o podezření.
Vzhledem k tomu, že potvrzení nákazy se může týkat menšího než navrhovaného počtu (procentuálního limitu), teprve po dalším vyšetření v průběhu následujících 6 měsíců by se (opět teprve v případě opětovného potvrzení klinicky i laboratorně) - přistoupilo k likvidaci všech včelstev stanoviště.
Aby bylo možno přistoupit k likvidaci se zohledněním místních podmínek a nečekat na nově vyhláškou předepsaný standardní postup - sledování dalšího vývoje při ponechání včelstev bez kliniky v ohnisku, zvyšující rizika - byl součástí návrhu také odstavec umožňující likvidaci všech včelstev stanoviště, jestliže na něm jsou také včelstva podezřelá z nakažení.
S tímto ustanovením, původně poněkud nejasně formulovaným, jsme po vysvětlení MVDr. Semerádem, že dává možnost rozhodnout SVS s přihlédnutím k místním podmínkám o likvidaci i na stanovištích, které by limit nesplňovaly, okamžitě souhlasili. Ustanovení však v poslední prezentované úpravě prezentované minulý týden již není. Zásadní nesouhlas vyjádřila MENDELU prostřednictvím Ing. Přidala. To nyní vidíme jako velký problém.
Podle Ing. Přidala limit 25 % pozitivních byl původní návrh - nebylo řečeno kterého subjektu a oněch 20 včelstev vzniklo na prvním jednání kterého se s Cechem profesionálních včelařů zúčastnil Ing. Přidal 10. 9. 2012. S tím, že menší včelaři jsou právě ti, kteří se chovu tolik nevěnují, bylo by dobré to spálit a že toto byl návrh Českého svazu včelařů. Proti této interpretaci jsem se důrazně ohradil, načež mně bylo odpovězeno, že pro Ing. Přidala to byl návrh Českého svazu včelařů (zřejmě tedy bez našeho vědomí zastupovaného Cechem profesionálních včelařů) a ať si to vyřídíme mezi sebou. Asi budeme muset...
Za ČSV jsme vyjádřili zásadní nesouhlas s řadou změn ve vyhlášce a na jednání argumentovali fakty o tvorbě mnoha miliard spor v jediném příškvaru, jichž mohou být stovky až tisíce v jediném napadeném včelstvu s klinickým nálezem.
Po diskusi problémů se záložními soušemi a plásty bylo otevřeno téma možností plošného vyšetřování zimní měli na výskyt původce moru včelího plodu, které jsem od počátku jednání o změně přístupů k eradikaci moru (již vloni v červnu na SVÚ v Olomouci) prosazoval ( minimálně na etapy během 3 let celá ČR ) bylo MVDr. Semerádem konstatováno, že cena takového plošného vyšetření by byla 40 mil. Kč pro celou ČR. Podle mých informací z posledního jednání s poradcem ministra p. Ing. Stehlíkem, by však cesta k těmto prostředkům s ohledem na nárůst nákladů na likvidaci morem včelího plodu nakažených včelstev mohla být nalezena. Bylo by to rozhodně mnohem účelnější než přijetí novely vyhlášky hrozící zhoršit zejména v dlouhodobém horizontu současný stav.
Ing. Pondělíček předložil stanovisko, že je třeba všechny připomínky, z nichž nejvíce bylo v písemné podobě předloženo mnou a následně na jednání mnou také vysvětleno projednat a teprve po dosažení shody přistoupit k vydání vyhlášky, byť by se mělo vydání odsunout na pozdější dobu. S tím jsme rádi souhlasili. Tyto připomínky jsem přitom předem projednal na předsednictvu RV ČSV, které mně jako statutární orgán ČSV poskytlo mandát je předložit. Jsou součástí mnou komentovaného znění návrhu konečného znění vyhlášky. S řadou dalších materiálů snad dostatečně ilustrujících celou historii a úroveň jednání a návrhů, které vedly k současnému stavu jsou tato má stanoviska k dispozici na:


www.dropbox.com; e-mail: vsvamberk@volny.cz; heslo: vcelarstvi; složka: MOR

Z tohoto prvního jednání jsem si proto odnesl pozitivní dojem a v tomto smyslu i bez dalších podrobností informoval na webu ČSV včelařskou veřejnost.

Bohužel v závěru následujícího týdne ve verzi, která nám byla zaslána v rámci pokračování připomínkového řízení se původní návrh změnil obráceně ještě k horšímu. Především byla odstraněna možnost, aby SVS rozhodla v konkrétním případě o likvidaci stanoviště podle lokálních podmínek, které, jak jsem na jednání prosazoval jsou jiné v oblastech s velkým počtem ohnisek a zcela jiné při výskytu nákazy zavlečením na velkou vzdálenost do oblasti nákazy prosté a rovněž je třeba posoudit možnosti, schopnosti či naopak zájem včelaře rozhodnout se pro likvidaci pozitivního stanoviště, což mu nová úprava při podlimitním počtu klinicky nemocných včelstev (poslední navržený limit pro likvidaci celého stanoviště je 15 % a více klinicky nemocných včelstev) nedává. Změny v části vyhlášky věnované varroáze byly na posledním jednání zcela odsunuty stranou, aby nekomplikovaly usilovně prosazované přijetí změn pro oblast boje s morem včelího plodu. Veškeré jednání probíhalo v poměrně vypjaté atmosféře, nově na straně předkladatelů za přítomnosti poradce ministra pana Havla, Ing. Přidala a MVDr. Klímy.
Na začátku jednání jsem byl požádán abych vyjádřil stanovisko ČSV. Konstatoval jsem že,  z našeho pohledu je ta vyhláška konstruována špatně, protože zvyšuje rizika šíření MVP na území ČR. Navíc tam ještě byla diskriminační kvóta 20 včelstev, ta nyní vypadla, nicméně opět podle posledního návrhu zůstalo 25 % a více na stanovišti, kde teprve když je klinický (viditelný nález potvrzený laboratorně) se provádí neprodlená likvidace, že pro nás po zkušenostech z minulosti stanovení limitu v této výši je vysokým rizikem, že taková stanoviště jsou značně zamořena a proces ozdravení, je-li vůbec možný, se bude jen prodlužovat s riziky pro okolí, že by bylo vhodné, kdyby princip vyhlášky byl opačný, tzn., kdyby nestanovovala, která včelstva a stanoviště se plošně likvidují, ale opačně za jakých podmínek se v případě potvrzeného nálezu moru včelího plodu se nelikvidují! Potom by bylo možné přistoupit i k logickému posouzení konkrétní situace ze strany SVS ve spolupráci a po dohodě se včelaři, jak původně bylo navrženo. Tento bod však po posledním jednání z návrhu zmizel - tj. bod 3, odst. 3, že KVS může nařídit okamžitou likvidaci včelstev a zařízení, jestliže na stanovišti jsou i včelstva s podezřením na MVP nebo hnilobu VP. V praxi to umožnovalo zlikvidovat i ta stanoviště, která by limitu pro okamžitou likvidaci nevyhověla, kde však z hlediska posouzení veterináře nebo i včelaře který je zodpovědný, bylo vhodnější stanoviště zlikvidovat ihned a tím omezit příslušná územní rizika, protože chovatel si je vědom toho, že není schopen příslušnými opatřeními chov včel trvale ozdravit nebo veterinář může a měl by posoudit, že nové ohnisko je ojedinělé nebo jediné v dané oblasti a že jen částečná a na etapy prováděná likvidace v takového ohniska v nákazy prostém okrese nebo kraji  představuje úplně zbytečnou zvýšenou míru rizika. Máme okresy, kde se mor nevyskytuje ( řádově máme promile včelstev v ohniscích a procento v ochranných pásmech) a teď si představme situaci, že tam včelař doveze včelstva, 2 budou pozitivní, široko daleko není žádný výskyt a řešili bychom to podle této vyhlášky likvidací těch dvou pozitivních a dále to budeme sledovat s těmi všemi riziky pro okolí, které je nákazy prosté, tak se domníváme, že by byla lepší konstrukce, která umožní individuálně posuzovat případy vhodné zvláštního zřetele, kde je například již územně větší promořenost a včelaře, co mají velké provozy, kde by byly velké ekonomické ztráty tak, aby SVS posoudila jako zvláštní nebo vhodné zvláštního zřetele. Když promítneme to ustanovení podlé této vyhlášky, jak je teď na celé území ČR, může v řadě případů nastat riziko zhoršení nákazové situace. Takže tolik k té filozofii, kterou bychom chtěli v tomto ohledu zastávat. Měli bychom být spíše proaktivní v této věci a ofenzivní ve strategii, tzn. nelikvidovat jen klinicky nakažená včelstva ale likvidovat nákazu s ohledem na znalost dané situace. Tím vypuštěním onoho odstavce je rozhodovací schopnost SVS s ohledem na znalost místní problematiky  odstraněna a v podstatě i včelaři, kteří mají zájem stanoviště zlikvidovat a nedůvěřují tomu, že by to ozdravení provedli, nebudou tak moci učinit, případně budou tak moci učinit, ale nikdo jim za to nedá náhradu, protože jim to takto nikdo nemůže nařídit. Náhrady za likvidace moru logicky klesnou už tím, že při částečné likvidaci bude úhrada vždy jen za jednotlivá včelstva a žádná za inventář avšak moru a tak i budoucích nákladů přibude. Takže z tohoto hlediska jsem řekl, že jsem toho názoru, že by bylo třeba dopracování znění tohoto návrhu novely vyhlášky 299/2003 Sb.
Panem poradcem nám však bylo vzápětí sděleno že, ta novela je nutná, že pokud nebude, je třeba informovat včelaře, co na ni čekají (které asi ?), kdo brání té novele a samozřejmě informovat pana ministra, jak si ČSV blokuje něco, co je nějakým trendem, který chce ČR sledovat, ale ČSV chce zůstat v tom středověku. Dále konstatoval, že chceme zvyšovat odolnost včelstev, včelaři by sami měli chtít ji zvyšovat, ale včelstva budou pořád pálit, tak jí nezvýší, to je logický proces, který je platný pro všechny živé tvory, kteří se musí vyrovnávat s nástrahami životního prostředí kdy silnější jedinec přežívá...
V souladu s tímto stanoviskem rád tímto informuji nejen, kdo brání novele (špatné) ale i kdo ji a jak prosazuje.
Proti dosavadní radikální metodě boje s morem včelího plodu předkladatelé návrhu podle stanoviska Ing. Přidala usilují o to aby se : “ spíše pracovalo na tom, aby chovaná včelstva byla opravdu rezistentní, protože to je vědecky dokázáno, že ta možnost tu je, tak aby se tomu dal průchod...”
Namítl jsem že, nám nejde o likvidaci včelstev na stanovištích s výskytem původce avšak bez klinických nálezů, jde nám pouze o stanoviště s klinickými příznaky, protože tam už vybuchuje sopka, tam už dochází k emisi obrovského množství mnoha miliard spor přetrvávajících desítky let  a k množení nákazy, zatímco včelstva okolních stanovišť, co jsou pod tlakem a jsou v nich spory a není v nich klinický nález, jsou důkazem toho, že tato včelstva jsou do jisté míry odolná a to je v pořádku. Máme území, kde se udělá depistáž z měli a zjistíme, kde se vyskytují spory a v okrese to bude na polovině stanovišť. Je tam značný plošný tlak, třebas i jako doznívání eradikace dřívějšího plošně většího počtu ohnisek. Nebo máme také okres, kde nenajdeme žádnou sporu a tam bychom měli být přísnější. Znám případ stanoviště na našem okrese, kde byl 3 roky nález MVP v medu, nikdy klinika nebyla, nález vymizel, včelstva se nezlikvidovala. Likvidace včelstev totiž samozřejmě není naším cílem. Cílem je zabránit šíření MVP z míst, kde tento vulkán vybuchuje, kde už jsou ta klinicky pozitivní  včelstva, i jedno či dvě představují velké nebezpečí.
Ale jsem si vědom, že máme ekonomické subjekty, které jsou na včelařském provozu závislé, je to jejich podnikatelská činnost. My je nechceme likvidovat. Mohou mít vysokou úroveň provozní praxe, je možné se dohodnout že zlikvidují jen klinická včelstva a postupnou správnou provozní praxí důsledně eradukují nákazu . Není naším cílem pálit velké množství včelstev. Chceme ofenzivně působit k tomu, aby se ohniska nákazy skutečně likvidovala a ne pouze pasivně bránit jejímu dalšímu šíření. U těch míst, kde víme, že je klinika, je třeba dobře zvážit, co s nimi uděláme, tzn. klinicky nemocné včelstvo se musí vždycky zlikvidovat. U těch ostatních včelstev, je třeba zvážit, jaká je okolní nákazová situace a jaké jsou schopnosti a předpoklady konkrétního včelaře. Proto jsem se opakovaně přimlouval, aby SVS byl poskytnut prostor se vyjádřit k dané situaci v daném okrese.
K této mé argumentaci pan MVDr. Klíma ovšem konstatoval, že veterinární lékaři, na základě jeho znalostí z působení na VFU Brno (z jejich výuky) nedosahují takové úrovně, aby mohli takové posuzování provádět...
Mimo jiné jsem byl dále dotázán MVDr. Klímou zda, když jsem říkal, že kdyby došlo k aplikaci této vyhlášky, že by to vedlo ke zhoršení nákazových podmínek, že by rád věděl, v čem by měl vidět to zhoršení, v čem to tkví?
V odpovědi jsem sdělil, že včelař používá na svém stanovišti samozřejmě rezervní plásty a  souše a manipuluje s nimi mezi včelstvy. (To medvěd v přírodních podmínkách, kterými se předkladatelé tak rádi zaštiťují ovšem nedělal a navíc včelstva byla daleko od sebe...) To znamená, že to stanoviště je jedna velká banka, plástů a souší, které tam kolují. Jestliže jsou již na stanovišti včelstva, které jsou klinicky nakažená, ta pravděpodobnost, že se v krátké době objeví nákaza v dalších vzhledem k propojení všech těch včelstev oběhem plástů a souší, je vysoká. Zatímco jistě je jiná, než u jiného stanoviště jiného včelaře, byť třeba blízkého a se subklinickým nálezem, který si s tímto včelařem souše nevyměňuje. Takže jestliže zlikviduji stanoviště, kde mám pozitivní včelstva, tak zajisté eradikuji celý zdroj intenzivní potenciální zdroj nákazy, který ohrožuje okolí.
Odpověď ovšem opět byla, že jen klinicky pozitivní včelstvo je zdrojem, nikoli stanoviště s klinicky pozitivními včelstvy jako celek...

  Dosáhnout obecně přijatelný konsensus se tak přes veškeré úsilí nepodařilo. ČSV byl označen za subjekt propagující středověké metody boje s nákazami a bránící přirozené selekci moru včelího plodu odolných včelstev, protože tyto rezistentní linie se nemohou vytvořit jestliže vedle včelstev s klinickými příznaky nemoci si dovolíme zlikvidovat také další sice nakažená ale zatím bez těchto příznaků. Ano, svérázná interpretace Darwinovy teorie přírodního výběru, jíž se předkladatelé zaštiťují při tvorbě nových pravidel boje s nebezpečnou nákazou hospodářských zvířat a z jejíž neznalosti stejně jako z neznalosti základů biologie jsem byl během tohoto jednání opakovaně obviněn. Snad by to mohlo vzbuzovat úsměv, pokud by změna vyhlášky nepředstavovala rizika zhoršení stavu. Tak tomu bohužel je.
Jednání ještě zcela neskončila, bohužel se však, nikoli vinou ČSV, po posledním setkání zástupců předkladatelů s představiteli ČSV jako jedinými faktickými oponenty, ubírají nedobrým směrem.

Na jednání CPV příští týden, iniciátora novely, jsem, stejně jako v loňském roce, pozván nebyl. Ani na sekretariát ČSV žádná pozvánka nedorazila. Tak potom vznikají účelově se hodící mediální bubliny. Ale tak už to bývá. Jsou věci, které mají krátké nohy, jiné pak časem splasknou.

Nerad bych se však dočkal doby, kdy, tak jak je mně sdělováno představiteli včelařů z blízkého zahraniči, na všech dobrých včelnicích hoří ohně s klinicky pozitivními včelstvy a zbytek se vrací metodou “hladových smetenců” na mezistěny do vyparafinovaných nástavků.
To teprve bude ekonomika, přátelé...
Inu, jak nadpis praví - komu ve prospěch ?

Václav Švamberk

24.12.2012 09:45

PF 2013

 

Vážení přátelé,

 

poslední dny roku bývají časem klidného bilancování toho, co se nám podařilo, i těch stránek naší práce, plánů a programu, kde jsme byli méně úspěšní.

 

Jsou některé věci, jejichž běh je závislý na mnoha okolnostech objektivních i subjektivních na naší vůli nezávislých. Počasí v letošním roce nám stejně jako mnoha dalším částem agrárního sektoru České republiky příliš nepřálo. To se odráží i v hospodářských výsledcích českého včelařství za rok 2012, které budou patřit k horším. Projevily se i odlišné názory několika včelařů, které nejsou v souladu s dosavadním odborným i společenským směřováním Českého svazu včelařů i programem, který stanovil 9. sjezd ČSV, o. s. To však stejně jako vrtochy počasí není nic neobvyklého a za vedení našeho svazu chci ubezpečit naše členy, že před necelým rokem zvolené předsednictvo bude v součinnosti s Republikovým výborem ČSV, o. s. konzistentně plnit platný program a udržovat kontinuitu nezbytnou pro stabilní vývoj i nezbytné změny a modernizaci avšak bez rizik destabilizace oboru a celé naší zájmové organizace. Přitom jsme a zůstaneme otevřeni diskusi v širokém názorovém spektru na demokratických principech stejně, jako tomu bylo letos.

 

Problémy, ať již mají původ v době minulé nebo přítomné,  jsou od toho, aby byly řešeny. Do roku 2013 hledíme s důvodným optimismem.

 

Vážení přátelé, rok 2012 se blíží svému závěru. Děkuji všem svým spolupracovníkům ve volených orgánech Českého svazu včelařů, o. s. na všech úrovních, pracovníkům sekretariátu RV ČSV i všem našim členům za dobrou práci odvedenou v roce 2012 ve prospěch přírody, zemědělské výroby i dobré pověsti našeho svazu a zájmové činnosti.

 

Přeji všem včelařům v České republice hezké sváteční dny, úspěšný rok 2013 a pevné zdraví Vám, přátelé, Vašim blízkým i Vašim včelstvům.

 

RNDr. Václav Švamberk

předseda Českého svazu včelařů, o. s.

 

Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2013.png (788,1 kB)

21.11.2012 23:15

Malé zamyšlení před adventem

Necelé dva týdny před adventem vstupuje příroda do nejhlubší fáze vegetačního klidu a stejně tak i naše včelstva do fáze s nejnižší energetickou potřebou v bezplodové fázi životního cyklu. Je to doba ticha, odpočinku, pokoje, klíčová doba pro likvidaci zbytků populace jednoho z našich úhlavních nepřátel - roztoče Varroa destructor. Tak to vnímám, že nepřítelem nás včelařů je nepřítel našich včelstev.

Občas to někteří z nás vnímají jinak, bez ohledu na roční dobu i jisté kulturní zvyklosti či blížící se sváteční čas si nepřátele snad poněkud překvapivě personifikují do osob přátel, jak je dobrým zvykem se v naší organizaci oslovovat.

Informační technologie dnes umožňují každému vyjádřit svůj názor. To vnímám jako velmi pozitivní základ demokratické diskuse. Je to stav na míle vzdálený tomu, co předcházelo v době nepříliš vzdálené. Zvykli jsme si na to a je to dobře. Použití internetu k vyjadřování vlastních názorů má ovšem i svá úskalí. Někteří přátelé se vyjadřují zkratkovitě, někdy se zdá že obsah a dosah svého sdělení příliš nedomýšlí. Stačí se podívat na komentáře pod běžnými příspěvky na webových portálech kolik zášti a hrubosti se v nich často ukrývá. Moje práce i ta svazová mně nedává mnoho časových možností sledovat co kdy a kdo o vedení ČSV či mé osobě napsal, protože odpovědnost spatřuji především za naplňování programu 9. sjezdu i toho programu, s kterým jsem v lednu letošního roku před Republikový výbor ČSV předstoupil. Přesto jsem v tomto měsíci po posledním zasedání RV ČSV dostal několik e-mailů s upozorněním na určitá sdělení obsahující interpretace skutečností, k nimž by bylo vhodné se vyjádřit. K rozhodnutí se vyjádřit mně tak přiměl obsah aktuální diskuse i zpráva adresovaná mně včera jedním z přátel z tohoto webu. 

Přítel píše poněkud otevřeněji to, co se mohou domnívat i jiní na základě nedávno zveřejněných příspěvků :

"Prosím pěkně Pane Švamberku, nestřílejte nám po našich námi zvolených včelařských zástupcích. To by vám třeba taky mohla být naše republika malá, pokud by si to někdo příliš vzal k srdci a převzal v tom směru iniciativu. A nemyslete si, že je to úplně nemožné, že nemůžete narazit na nepravého. Tlumte prosím takové řeči a vlivy ve svém okolí."

S jistým údivem jsem si přečetl tento vzkaz. S údivem především proto, že nemám ve zvyku po někom střílet, což zajisté pisatel myslel obrazně, nemám  však ve zvyku ani na kohokoli útočit, vyjadřovat se urážlivě, překrucovat fakta, natož nepravdivě informovat. Nikdy v životě jsem na nikoho neútočil a nemám problém s diskusí s lidmi širokého názorového spektra. 

Jsem svědkem určitých pokusů z posledních dnů o poněkud (mírně řečeno) nepřesné informace o dění. Bohužel i informace o dotacích a jejich určení daném platnými pravidly jsou vykládány natolik chybně, že by to mohlo zpochybnit jejich trvání v budoucnu a nemalé úsilí, které jsem v této věci v letošním roce vynaložil.  Žádná část dotace není určena k tomu, abychom s ní řešili nějaký problém DPH natož k tomu, abychom s ní doplňovali Svépomocný fond. To když bychom udělali, a velmi špatně je již i to, že se o tom nekvalifikovaně píše a hovoří, můžeme si tím vytvořit problém srovnatelný s podobným z doby před několika lety, jehož pro svaz nežádoucí důsledky nyní řešíme. Když jsem o této skutečnosti jasně informoval na zasedání PRV v srpnu, nebyl jsem vyslyšen ani příslušným odborníkem podpořen. Následně bylo proti mé vůli přijato PRV i RV vadné rozhodnutí, které bylo teprve na základě kategorického stanoviska MZe nutno na listopadovém zasedání obou orgánů ČSV korigovat. O struktuře členských příspěvků a způsobu doplnění Svépomocného fondu rozhoduje Republikový výbor a nic jiného se v současné době neděje než je naplnění posledních rozhodnutí tohoto orgánu. Ve světle výše dojednané podpory pro obor i jednotlivé včelaře v letošním i následujícím roce v porovnání se situací předcházejících let mně diskuse  kolem částky 4 Kč ze včelstva na člena k naplnění dříve přijatých usnesení připadá zarážející. 5% příspěvek na administraci, který považujeme za přiměřený a který se bude opakovat i v budoucnu je pochopitelně nutno použít v souladu s pravidly a tak také činíme. Jinak bychom jej museli vrátit. Kolik je s výplatou dotací práce vím coby již 30 let "sloužící" jednatel ZO ČSV ale také vím, že pro zajištění a udržení podpory včelařství v ČR je třeba pracovat na všech úrovních a neodmítat součinnost.

Pokud měl pisatel v citované osobě voleného zástupce na mysli př. L. Dvorského a diskusi kolem hlasování o důvěře na plénu RV, ke kterému př. L. Dvorský sám vyzval, tak to nemá se "střílením" ze strany předsedy ČSV vůbec nic společného. Mimochodem "střílí" se totiž směrem právě opačným.

Mou povinností v takových případech je zastat se především našich členů, kteří vykonávají kvalitní práci pro ČSV, jejich výsledky jsou zpochybňovány, přitom minulé chyby jsou bagatelizovány a není poskytována ani elementární součinnost. Přitom výsledek práce : "více než sto námětů a doporučení" - dále nevysvětlených, s nikým nekomunikovaných představuje pro řízení ČSV pochopitelně problém.

My jsme se s Leošem dohodli, že komunikovat budeme, a to na zcela otevřené a přátelské bázi. Tak se i děje a sám jsem se tomu v minulosti nikdy nebránil. Nyní s překvapením sleduji, co koluje na včelařských konferencích. Jistě pochopíte, že těch se nemohu zúčastňovat, protože svůj čas musím pro ČSV vynakládat účelněji než v podobě simultánní diskuse s několika přáteli i, jak už to život často nepřebrané nosí, ne-přáteli a hrát tak někdy i jakousi simultánní hru s anonymy. Věřte nebo nevěřte ale nemám jiný cíl než je prospěch včelařství v ČR, ten stojí výše než boj o vlastní čest a pověst lidí vykonávajících práci v mém okolí.

Co se týká Leoše, dohodli jsme se, že svoji, jak věřím korektní komunikaci, jejímž obsahem by možná byli mnozí s ohledem na obsah různě kolujících sdělení překvapeni, nebudeme zveřejňovat a své sliby plním.

Kdo pochybuje, ať se zeptá př. Leoše Dvorského, zda jsem na něho kdy jakkoli útočil a jak to s onou komunikací mezi námi opravdu je.

Nedá mně ovšem, abych se také nevyjádřil ke zmínce, jakým směrem a jak se ve skutečnosti "střílí". Zčásti si vezmu na pomoc klasika, protože ono není zase tak mnoho "nového pod Sluncem", jak již Waltari v Egypťanu Sinuhetovi psal a podobní lidé se pohybují všude a mnozí je takto snáze poznáte.

 

ZAVRŽENÍHODNÉ AVŠAK STÁLE ŽIVÉ METODY NÁZOROVÉ MANIPULACE

l. 
Nejasný kontext sdělení. 
Manipulátor nechce podávat jasné a srozumitelné myšlenky, protože pro manipulaci je výhodnější používat jakousi „mlhu“, pomocí které lze kdykoliv kohokoliv tlačit do pozice „ty moje myšlenky nechápeš“. S tím bývá často spojeno jakési „skromné povznesení se nad věc“, kterým manipulátor dává skrytě najevo, že má převahu, že jeho myšlenky zůstávají u některých lidí nepochopené, dává najevo, že to přece není jeho vina. 

2. 
Uhýbání přímým otázkám. 
Manipulátor nemůže a nechce odpovídat na přímé otázky přímými odpověďmi, protože to mu ubírá prostor pro manipulaci a byl by nucen říct konkrétní věci, které by mohly projevit rozporuplnost jeho sdělení. Manipulátor totiž používá sdělení účelově a není pro něj důležité, co říká,ale jakého výsledku dosáhne, tudíž tvrdí to, co se mu právě hodí, ale nikdo nesmí poznat, že jsou v tom rozpory, proto na přímé otázky neodpovídá. 

3. 
Práce s emocemi. 
Manipulátor se bojí racia, protože dobře tuší, že tam by mohl být odhalen. Nabádá ostatní, aby věřili svému srdci a svým pocitům, a zároveň si získává sympatie svých objektů zájmu a tím si pojišťuje, že mu bude věřeno proto, že ho „lidé mají rádi“. 
Na potvrzení svých dobráckých úmyslů často přichází s citacemi či příběhy o kladných hrdinech, přičemž všem posluchačům musí být zcela jasné, že on je minimálně stejně dokonalý, jako onen kladný hrdina. V případě, že s příběhem přijde někdo jiný, nezapomene přijít se svojí trochou do mlýna, přidat nějakou tu pochvalou a upozornit tak na sebe. Účel je tentýž. Nikdo nesmí zůstat na pochybách o jeho ušlechtilých motivacích. 

4. 
Odvádění pozornosti. 
V diskusi s manipulátorem zjistíte, že manipulátor od některých témat zběhne a přesměruje vaší pozornost nenápadně na téma zcela jiné. Otázky nechá nezodpovězené a pokud se k nim chcete vracet, označí je jako nedůležité a vyzve k diskusi na jim nově nastolené téma, „které je přece mnohem důležitější“. 

5. 
Podsouvání. 
Manipulátor vám podsune nějakou myšlenku, která se vás osobně týká, a když pátráte po tom, proč vám ji sděluje, začne vám vysvětlovat, že pouze reaguje na vaše postoje, že to, co vám říká, není z jeho hlavy, ale jen reakce na to, co jste sdělili. Typickým sdělením manipulátora je to, že on jen odráží vaše pocity a sdělení, a to, co na něm vidíte negativního, je vlastně váš problém (ona myšlenka zrcadlení také pochází ze starého Řecka, v mnoha směrech je pravdivá a užitečná, ale manipulátor ji využívá účelově a vždy ve svůj prospěch). 

6. 
Využívání vyšší autority. 
Manipulátor používá vyšší autority jako je „Bůh“, „veřejné mínění“, „všeobecně známá pravda“ apod., aby dal přesvědčivost svým myšlenkám. Svoje myšlenky prezentuje jako objektivní fakta a diví se, nebo se blahosklonně usmívá tomu, že to prostě jen nechápete. 

Co je cílem manipulátora? To je různé. Někdy je to potřeba ovládat ostatní, někdy jsou to peníze, někdy pocit moci, nepřijímání názoru, apod., vždy to však maskuje pod nějaké jiné motivy, které se zdají být dobré a ušlechtilé. Využívá vaší sympatie k tomu, aby vám zabránil racionálně rozebrat jeho chování.
 
 
Dvanáctero figur zápasu perem čili Příručka písemné polemiky
Karel Čapek - Přítomnost II, 40 (15. 10. 1925) - jak málo se změnilo...

Tato stručná příručka není určena zápasníkům, nýbrž čtenářům, aby se poněkud vyznali ve figurách zápasu; pravím ve figurách a nikoli v pravidlech, neboť tisková polemika na rozdíl od všech jiných druhů boje, zápasů, půtky, klání, šermu, šarvátky, zápolení, turnaje a vůbec mužného měření sil nemá žádných pravidel, aspoň u nás ne. Na př. v řeckořímském zápase není zvykem, aby si odpůrci při potýkání vynadali: při boxu není zvykem tlouci pěstí do vzduchu a pak prohlásit, že odpůrce je knock-out; při bodákovém útoku není zvykem, aby se vojáci obou stran navzájem pomlouvali – to za ně obstarávají novináři v zázemí. Nuže, to vše a mnohem více je zvykem v literní polemice, a bylo by těžko nalézti něco, co by expertní polemický zápasník uznal za nedovolený chvat, za unfair hru, za surovost, podfuk nebo nerytířský trik. Není tudíž možno popsat a pojmenovat všechny figury polemické exhibice; dvanáct figur, jež uvedu, jsou ty nejběžnější, jaké se vyskytují v každém, i zcela nenáročném tiskovém zápolení. Kdo chce, ať je doplní o další tucet.

1. Despicere, čili figura první. Záleží v tom, že se polemisující musí uvést jako intelektuálně a mravně nadřaděný svému odpůrci; nebo, což je totéž, je nutno dát najevo, že odpůrce je omezenec, blbeček, skribent, tlachal, nula, dutá nádoba, epigon, taškář, nevzdělanec, onuce, plevel, zmetek a vůbec subjekt nehodný, aby se s ním mluvilo. Tento apriorní předpoklad dává potom polemisujícímu onen sytý, poučný a sebejistý polemický tón, jenž nevyhnutelně patří k věci. Polemisovat s někým, soudit někoho, nesouhlasit s někým a zachovat při tom jistý respekt, to nepatří k národním obyčejům.

2. Figura druhá čili Termini. Tato figura záleží v tom, že se užívá jistých specielně polemických obratů. Napíšete-li, dejme tomu, že po vašem zdání pan X. nemá v něčem pravdu, odpoví pan X., že jste se na něho „zákeřně vrhl“. Jste-li toho náhledu, že něco pohříchu není v pořádku, napíše váš odpůrce, že nad tím „lkáte“ nebo „roníte slzy“. Podobně se říká „láteří“ místo protestuje, „klevetí“ místo poznamenává, „spílá“ místo kritisuje a tak dále. Těmito obraty jste plasticky vylíčen jako nakvašený, potrhlý, neodpovědný a jaksi pominutý člověk, i když jste náhodou kliďas pokojný jako lama; tím je zároveň vysvětleno, proč si váš ctihodný odpůrce na vás musí vyjíždět s takovou slovní vehemencí, neboť se prostě brání proti vašemu zákeřnému vrhání, spílání, láteření
.
3. Třetí figura sluje Caput Canis. Záleží v jisté dovednosti užívat jenom takových slov, jaká mohou vzbudit o potíraném odpůrci špatné mínění. Jste-li rozvážný, je možno o vás říci, že jste opatrnický; jste-li duchaplný, lze říci, že jste duchaplnický; jste-li nakloněn prostým a věcným důvodům, možno říci, že jste všední a triviální; jste-li nakloněn abstraktním důvodům, lze vás s výhodou nazvat neživotným intelektuálem, a tak dále. Pro zručného polemika není prostě vlastnosti, přesvědčení nebo duševního stavu, který by nebylo možno pojmenovat názviskem, jež samo o sobě odhaluje úžasnou prázdnotu, tupost a malost potíraného odpůrce.

4. Non habet čili figura čtvrtá. Jste-li třeba učený myslitel, lze vás porazit podle třetí figury prohlášením, že jste hlubokomyslník, didaktický žvanil, pouhý theoretik nebo cosi podobného. Ale také vás lze zničit figurou Non habet; je možno říci, že se vám nedostává lehkého vtipu, smyslové bezprostřednosti a intuitivní fantasie. Kdybyste však náhodou byl bezprostřední a intuitivní, je možno vás usadit objevem, že se vám nedostává pevných zásad, hlubokého přesvědčení a vůbec etické odpovědnosti. Jste-li tvor rozumový, nejste k ničemu, neboť se vám nedostává hloubky citu; jste-li tvor citový, jste pouhá onuce, neboť se vám nedostává vyššího rozumového principu. To, co jste nebo co v sobě máte, je vedlejší; je nutno objevit, co vám není s hůry dáno, a ve jménu toho vás zavrhnout ve tmu a nicotu.

5. Pátá figura sluje Negare a záleží v tom, že se vám prostě upře, co jste nebo co je vaše. Jste-li například učený myslitel, je možno přehlédnout tento fakt a říci, že jste povrchní causeur, plácal a diletant. Tvrdil-li jste neústupně po deset let, že (dejme tomu) věříte v čertovu babičku nebo v Edisona, je možno jedenáctého roku o vás polemicky prohlásit, že nikdy jste se nepovznesl k positivní víře v existenci čertovy babičky nebo Tomáše Alvy Edisona. Je to možno proto, že nezasvěcený čtenář to o vás beztoho neví a zasvěcený má z toho zlomyslnou radost, že se vám upírá nos mezi očima.

6. Imago je figura šestá. Záleží v tom, že se místo odpůrce, jaký skutečně je, podvrhne jakýsi světu nepodobný hastroš, načež se tento hastroš polemicky vyvrací. Na příklad polemisuje se s něčím, co potíraný odpůrce nikdy neměl na mysli a nikdy v tom smyslu neřekl; dokazuje se mu, že je pitomec a že se mýlí, na jakýchsi thesích, které jsou opravdu pitomé a mylné, ale nejsou jeho.

7. Pugna je figura příbuzná figuře předešlé. Záleží v tom, že se odpůrci nebo věci, kterou zastává, dá falešný název, načež se polemisuje s těmito libovolnými obecnými slovy. To se dělá hlavně v tak zvaném boji zásad. Odpůrce se nařkne z nějakého nepatřičného ismu, a pak se tento ismus vítězoslavně potírá.

8. Ulyxes je figura osmá. Její podstata je uhnout na jiné pole a mluvit o něčem jiném, než o čem se vede spor. Tím se polemika výhodně oživí, slabé posice se zamaskují a nebere to žádný konec. Tomu se také říká unavovat odpůrce.

9. Testimonia. Tato figura značí, že časem lze s výhodou užít dovolávání se nějaké (kterékoliv) autority, třeba „již Pantagruel pravil“ nebo „jak dokázal Treitschke“. Při jisté sčetlosti lze na každé mínění nalézt nějaký citát, který je jedním rázem zdrtí. 

10. Quousque. Tato figura se podobá předešlé, jenže se nedovolává žádných autorit. Řekne se prostě „to je dávno odbyto“ nebo „už dávno překonané stanovisko“ nebo „každé dítě ví“ a tak dále. Proti tomu, co je takto překonáno, není třeba vést dalších důkazů; čtenář tomu věří a odpůrce je nucen hájit „dávno odbyté věci“, což je dosti nesympatický úkol. 

11. Impossibilé. Odpůrce nesmí mít pravdu nikdy a v ničem. Kdyby se mu přiznala jen špetka rozumu a správnosti, byl by polemický zápas jaksi ztracen. Nelze-li nějakou jeho větu vyvracet, je vždyještě možno říci: „Pan X. mne chce poučovat, že…“ „Pan X. se ohání pravdami tak plochými a dávno známými, jako je jeho ,objev‘, že…“ „Pan X. troubí na ústup a skrývá se za tvrzení…“ „Žasni světe! Slepá slepice našla zrnko a nyní provolává, že…“ Zkrátka, něco se najde, ne? 

12. Jubilare. Toto je jedna z nejdůležitějších figur a záleží v tom, že z literárního boje je vždy nutno odcházet se gestem vítěze. Expertní polemik není nikdy poražen; vždy je to ten druhý, kdo „byl usvědčen“ a „je hotov“. Tím se také polemika liší od každého jiného sportu. Řeckořímský zápasník uzná čestně, že byl poražen; ale snad žádná polemika neskončila slovy: Ruku sem, přesvědčil jsi mne. Jsou ještě mnohé jiné figury, ale už mne jich ušetřte; ať je literární historikové posbírají na luzích našich revuí a novin.

—————————————————————

A takto bychom našli celou řadu dalších triků jak zvítězit i bez faktické duševní převahy, jak opanovat prostor, jak se zviditelnit a jak si pošmajchlovat sebevědomí. Samozřejmě v neposlední řadě také jak otrávit všechny okolo a užívat si zlomyslné radosti z další zničené debaty. Pokud Vás napadnou ještě jiné oblíbené řečnické figury a triky, napište mi je, můžeme společně vytvořit užitečnou příručku polemiky pro začínajícího diskutéra prudiče a vyslyšet tak Čapkovu výzvu k pokračování tohoto závažného vědeckého výzkumu. Vždyť naše zkušenosti přece také každým dnem rostou a obzory se rozšiřují již od prvopočátků mého působení jako předsedy ČSV.
 
V této souvislosti mě ostatně zaujala diskuse kolem mého sdělení o potřebě dohledání přírodních ohnisek moru včelího plodu. Pro ty, kteří nevědí, že přírodním ohniskem opravdu nejsou divoce žijící včelstva jsem raději příslušnou pasáž opravil tak, aby byla jednoznačná. (Zkusme to: "Ruku sem, přesvědčil jsi mě...") Ale současně bych chtěl podotknout, že přírodní ohnisko nákazy je část území, kde se vyskytuje původce nemoci, jeho přenašeči (nakažená včelstva) a odkud se šíří do okolí. Žádná umělá ani kulturní ohniska neznáme. Zaráží mě, že při kvalifikaci některých diskutujících, jak se zdá, tato jednoduchá a obecně známá skutečnost jim zůstala utajena.
Ale budiž, teď to snad je v onom textu jasněji řečeno.
 
Také jsem si všimnul nařknutí z bojácnosti sdělit, jak je to s motivy chovatelů většího počtu včelstev a připravovanými změnami vyhlášky 299/2003 a zda to jsou ti sdružení v Cechu profesionálních včelařů nebo snad oni v Sekci komerčních včelařů, kteří změny iniciovali. Tedy pravda je taková, jak je uvedeno v mém sdělení, že za konkrétním jednáním původně neřešeným s ČSV, což také není a nebyla obecná povinnost MZe či SVS, nestojí ani jedna z těchto organizací včelařů. Potřeba jednat s odborníky vyslanými ČSV je však nyní zřejmá a respektovaná a těmto odborníkům od tohoto měsíce poskytuji pro jednání na MZe a SVS, pokud se jich sám neúčastním, plnou moc. To není žádný "demokratický centralismus" ale prosté respektování faktu, že jako organizace zastřešující v důsledku organizování více než 97% včelařů v ČR obor včelařství máme určité logicky státem delegované pravomoce a rozhodující díl odpovědnosti opět uznávaný státní správou i Agrární komorou ČR.
 
Přeji hezké a klidné předadventní rozjímání a pohodu všem dobrým přátelům včelařům i ostatním lidem dobré vůle.
 
Václav Švamberk

 

 

 

04.11.2012 08:44

Odešli Přátelé Včelaři - Libor Hanousek, Maxmilián Holub

 

Neumím a nechci psát nekrology. Zvláště o lidech, které jsem dobře znal a v životě mně dokázali ukázat cestu radou i příkladem.

Konec října byl pro mě smutný. Dva z mých přátel učitelů nás opustili, v mých vzpomínkách však zůstávají a v následujících řádkách bych jim chtěl vyjádřit poděkování.

Tento týden proběhlo rozloučení s přítelem Liborem Hanouskem. Poznal jsem jej v Komisi pro práci s mládeží v polovině 80. let jako zkušeného včelaře, přítele s velkou  přirozenou autoritou u dospělých i u dětí. Copak u dospělých, tam se autority někdy dosáhne i všelijakou bezobsažnou plytkou řečí, na děti to ale neplatí. To je „jiné examinování“ a z tohoto pohledu jsem nepotkal člověka, který by dokázal získat pozornost a zájem mládeže tak jako Libor. Měl vzácný dar – schopnost spojení zkušeností výborného praktika získanými roky praxe s velkým počtem včelstev se skvělým přednesem svých znalostí, který dokázal dokonale přizpůsobit věkové kategorii, které své poznatky předával. V komunikaci s lidmi byl tento upřímný, rozvážný a přitom nesmírně činorodý člověk s upracovanýma rukama, autor poslední publikace pro včelařské kroužky mládeže „Začínáme včelařit“,  výborný až nedostižný. Ve svých nejlepších letech nám zůstává zachován ve filmovém snímku „Kdopak by se včely bál“.

Libor nebyl  humorista ale přesto s ním bylo vždy veselo, nebyl to přírodovědec ale přesto dokázal tolik lidí pro vztah k přírodě a včelám nadchnout.  Jeho vyprávění, jak se ze zarytého nepřítele včel stal nadšený včelař  bylo vždy neobyčejným zážitkem dětem i dospělým.  Když jsme na jeho stanovištích byli v roce 1990 s naší ZO ČSV na exkurzi, vyškolil nás s ozářenou vodou. Dokázal během 24 hodin, jak jsme s překvapením zjistili, získat z dobré hanácké vody ozářením v úle mezi včelami skvělou hanáckou slivovici.

Byl jsem osm let jeho nejbližším spolupracovníkem v Komisi pro práci s mládeží. Když v první polovině 90. let kvůli zhoršenému zdraví opouštěl komisi i post v redakční radě, přál si, abych tato místa po něm převzal. Nebylo to pro mě jednoduché rozhodování, Liborovi se ale odmítnout nedalo. Tuto práci dělám také z úcty k němu již 20 let.

Je to právě rok, kdy zavítal po mnoha letech naposledy do Nasavrk. O holi pomalu kráčel po tamním dvoře a s obavami jsem myslel na to, zda je vůbec myslitelné, aby vystoupal do druhého patra do sálu plného vedoucích včelařských kroužků. Obavy však rychle vzaly za své, když jsem s překvapením viděl jak v budově nasavrckého učiliště ožil, jak rychle vystoupal po schodech, jak vstoupil do sálu plného jeho následovníků, odložil svoji hůl a vyprávěl, vyprávěl celou tu úžasnou historii své cesty ke včelám a práci s včelařskou mládeži. Z jeho vystoupeni jsem pořídil zvukový záznam, který je uložen v úložišti Komise pro práci s mládeží na:

www.adrive.com; uživatel: kmvcsv@gmail.com; heslo: Kmvcsv2011, složka Libor Hanousek in memoriam

Libore, děkuji.

 

Se jménem Maxmiliána (Maxy) Holuba bude pro mě navždy spojena náhoda, která tomu chtěla, že jsem se stal včelařem. Když jsem v Kozojedech v roce 1973 přešel na tzv. vyšší stupeň – do 6. třídy základní školy, přišel na tuto školu nový učitel, pan Maxmilián Holub. V naší třídě vyučoval zeměpis a krátce po nástupu se rozhodl založit včelařský kroužek. Nabídka to byla lákavá jako všechno, co mně nabízelo možnost poznávání přírody. Vždyť už jsem byl chovatelem a navštěvoval myslivecký kroužek…Možnost a touha seznámit se s životem včel, o kterých jsem věděl jen to, že jsou užitečné zápolila s obavami, že to nebude úplně zadarmo, a to tenkrát šlo jen o žihadla. Pan učitel mě přemlouval a přemlouval a doma mně to rozmlouvali a rozmlouvali až přece jen zvítězilo rozhodnutí, že nepohodlí a všelijaké obavy jsou od toho, aby se překonávaly a tak přes velký maminčin strach jsem doma  souhlas získal a do kroužku jsem se přihlásil.

Nikdy jsem nelitoval. Během jednoho roku a několika měsíců, kdy působil pan učitel Holub na škole v Kozojedech, jsem se naučil teoreticky i prakticky základům ošetřování včelstev, přelarvování a chovu matek, při sbírání roje jsem získal vzhled oteklého Asiata a vypadalo to, že už mě do kroužku rodiče nepustí ale vyvzdoroval jsem si to tenkrát Maxo a v létě jsem dokonce měl sám na starosti doplňování zásob a kontrolu včelstev, čehož jsem si náležitě považoval. Byla to úžasná doba, těch necelých 20 měsíců po kterých pan učitel musel opustit školu i školství pro jiné politické názory. Těch pár měsíců rozhodlo v mém životě o mnohém. Náhody v životě lidském jsou velké avšak jsou za nimi konkrétní  lidé, obyčejní a přesto velcí jejich strůjci.

Bylo to v březnu loňského roku, kdy mě po přednášce na Mělnicku oznámili, že by se mnou chtěl jeden z účastníků mluvit. Jaké bylo mé překvapení, když jsem se v přísálí potkal s panem učitelem Holubem, oba jsme rádi zavzpomínali na onu dobu let 1973 – 1974, kdy jsem sbíral své první včelařské zkušenosti, které mě přivedly o 3 roky později k samostatnému včelaření, soutěžil ve Zlaté včele, pro kterou již mnoho let chystám otázky. Pan učitel mně obratem ještě týž večer poslal E-mailem naši fotografii z historické Zlaté včely, kterou je možno si i s tehdejším programem prohlédnout také na tomto webu. Jeho pozdravy jsem potom rád tlumočil na srazu absolventů kozojedské školy o několik týdnů později.

Náhoda tomu tak chtěla, abych se ještě setkal v jejich dobrých dnech s oběma pozoruhodnými osobnostmi, které měly velký vliv na mé další profesní směřování.

Ars longa, vita brevis – dílo je velké, život však krátký.

Často slýcháme, že ten či onen je nebo byl Pan Včelař. I mezi dobrými včelaři jsou však povahy různé. Pro mě je víc Přítel Včelař, v osobách Libora Hanouska a Maxmiliána Holuba nás opustili Přátelé Včelaři, na které se nezapomíná.

Václav Švamberk

04.11.2012 08:39

Blíží se čas bilancování

 

Přestože do konce prvního ročního období nového předsednictva jako statutárního orgánu a předsedy ČSV  ještě několik týdnů chybí, blíží se čas bilancování a chtěl bych využít také tohoto blogu, abych se podělil s jeho čtenáři o zkušenosti, kterých jsem za uplynulých necelých 10 měsíců ve funkci nabyl.

Kromě obligátního naplňování závěrů 9. sjezdu, které je pečlivě sledováno na jednání Republikového výboru a je a bude obsaženo v příslušných výročních zprávách, je pro mě osobně důležité, zda se podařilo v jednáních vedených mnou i mými spolupracovníky naplňovat priority, které jsem volitelům při své kandidatuře slíbil.

Uvedu je v následujícím přehledu.

1.       Koncepční přeměna Českého svazu včelařů. Vyžaduje především důkladné poznání současného stavu a pojmenování jeho silných a slabých stránek včetně analýzy rizik provedené zkušenými odborníky. Abychom mohli řídit, musíme mít v první řadě správné aktuální informace popisující aktuální stav a ty musíme umět také správně vyhodnotit. Potřebné odborníky z řad vedení ČSV jsem vybral , jim práci zadal a její výstupy s nimi koordinoval a závěry v podobě této odborné Analýzy stavu českého včelařství v rozsahu asi 40 tiskových stran budou do týdne k dispozici předsednictvu a Republikovému výboru jako podklad a doporučení k potřebným změnám ve směrování prioritních aktivit ČSV pro dosažení vyšší efektivity ve všech hlavních směrech. To přirozeně neznamená, že nebyly již dosud provedeny změny a kroky v rámci průběžné činnosti tak, aby se efektivita práce v dílčích oblastech zlepšila. Pro koncepční řízení v delším časovém horizontu je však důkladná analýza zcela nezbytná a je vyžadována také kompetentními státními orgány, především MZe a SZIF při jednáních o směrování další podpory.

V této souvislosti bych chtěl zdůraznit, že vstřícnost a ochota podporovat české včelařství prostřednictvím naší prakticky jednotné zájmově-profesní organizace je velmi vysoká a současně úměrná naší schopnosti odborně argumentovat na mnoha jednáních, jichž jsem se v posledních měsících zúčastnil. Včelaři se nemusejí obávat, že by podpora ze strany MZe pro české včelařství se změnou vedení ČSV pominula. Osobně mám pocit spíše opačný. Ostatně již letošní vyšší míra dosažené podpory ve všech oblastech o tom jednoznačně vypovídá.

Naprosto však neodpovídá realitě voluntaristická představa, že sekretariát ČSV v Praze bude servisní organizací celému svazu a každému včelaři. V jistém účelném rozsahu především svým informačním a finančním servisem sekretariát přímo řízený výhradně tajemníkem tyto úkoly přirozeně a velmi obětavě plní, jako servisní organizaci jsem však měl vždy na mysli Český svaz včelařů, o. s. jako celek s účelně rozloženou činností, pravomocemi danými ve stanovách a adekvátním finančním krytím podle rozsahu činnosti složek. Účelové rozdmýchávání negativních nemocí až nenávisti včetně vulgárního vyjadřování s určitým „politickým podtextem“ vůči pracovníkům sekretariátu i vedení jen proto, že ten který včelař nedostal podporu v požadované výši, která mu přitom byla po velkém zvažování krácena z rozhodnutí SZIF, považuji za smutnou ukázku lidské úrovně části našeho zájmového sdružení. S jistými průhledně účelovými ataky, které většinou naplňování cílů smyslu naší činnosti pomíjejí nebo i arogantně přehlížejí a mají sloužit především k poškozování dobrého jména předsedy se ostatně občas sám střetávám od svého zvolení. Původci jsou mně známi. Úsilí k odpovědnému řízení činnosti v hlavních směrech a naplňování koncepce určené závěry nové analýzy to nijak neovlivnilo ani neovlivní.

2.       Spolupráce se sekretariátem a nezbytná několikadenní a několikahodinová přítomnost předsedy byla a je od počátku mého funkčního období zcela naplňována tak, že nikdy nedošlo k prodlení s posuzováním a vyřizováním důležitých dokumentů. Na sekretariátě ČSV se zdržuji přirozeně většinou po večerech, někdy i pozdních avšak tak, aby bylo možno agendu vyřizovat průběžně.

3.       Naplňování priorit :

a)      Boj s nemocemi včel. Čas ukáže, jak se nám bude dařit. Velmi mě však znepokojují účelové a nepodložené útoky na Výzkumný ústav včelařský, kterému vděčíme za zpracování koncepce boje proti nebezpečným nákazám včel a zcela nekritické vzhlížení se v zahraničních zkušenostech a metodách boje s nemocemi včel. Potom je třeba vedle rozdílných metod boje s varroázou zvládnout také rozdílné zimní ztráty, zcela běžně dosahující v sousedních státech, snad s výjimkou Slovenska používajícího z velké části české postupy a léčiva, dvojnásobku až trojnásobku ztrát v ČR. Jestlipak kritičtí odborníci jsou ochotni převzít odpovědnost včetně finanční za tak strašlivé ekonomické ztráty? Máme i odborníky plamenně přednášející a píšící jak varroázu zvládnou a do dvou let budou mít i náhradu za kyselinu mravenčí, když tzv. chemosyntetické preparáty již dříve zavrhli. O jejich ztrátách se šíří hrůzostrašné historky. Budu jen doufat, že jsou na tom lépe, protože jinak by museli představovat veliké riziko pro své okolí a měli bychom to ve spolupráci se SVS řešit. Jak jsem se mohl nedávno přesvědčit, jiní naši odborníci včelaří dokonce v nástavkových úlech na paletách bez den. K tomu ještě přistupuje používání všelijakých neschválených „udělátek“ namnoze kontaminujících úlové prostředí látkami mnohem toxičtějšími a stabilnějšími, než jsou zatracovaná a v ČR po řadu let úspěšně ve velmi malých dávkách aplikovaná léčiva z Výzkumného ústavu včelařského.  Je to jen těžko k uvěření. V boji proti moru včelího plodu se pak objevuje ze strany některých členů sdružení organizujících včelaře chovající velké počty včelstev účelová snaha změnit legislativu směrem k výběrové likvidaci pouze klinicky nemocných včelstev. Tzv. malovčelaři do 20 včelstev by likvidovali vše, nad 20 včelstev na stanovišti při výskytu do 25 % klinicky nemocných včelstev by se likvidovala jen klinicky nemocná včelstva. S tímto návrhem jsem byl poprvé seznámen ze strany MZe a SVS před 2 týdny. Příslušné aktivity některých velkovčelařů podporovaných i některými odborníky z moravských škol na MZe přitom probíhaly zcela skrytě, bez informování vedení ČSV. Konstatoval jsem, že takové návrhy nemohu sám za sebe ani za náš svaz sdužující naprostou většinu ( více než 97 % ) českých včelařů, chovajících stejně převažující počet včelstev, podpořit. Jednoznačně je třeba konstatovat, že se jedná o strategii defenzivní a dobře víme, že trvalá obrana nikdy k vítězství nevede, naopak, konečným důsledkem je vždy prohra. Musíme si zvolit strategii ofenzivní především s prosazením plošného monitoringu výskytu spor původce moru včelího plodu z měli a následného dohledání ohnisek - zdrojů nákazy. Jinak to bude podobné jako na Slovensku, dávaném nám za příklad, kde je mor včelího plodu plošně rozšířen a zkušení praktici Vám řeknou, že na všech dobrých velkých včelnicích hoří ohně a včelaři si tak běžně pomáhají sami. Velmi varuji před nezodpovědným chování v této oblasti. Ohrožuje nás přirozeně ještě více než nezodpovědný postup v potlačování varroázy. A to se v sousedních zemích šíří již i hniloba včelího plodu.

b)      Racionalizaci metod chovu a technologických zařízení prosazujeme v rámci přednášek a výstav. V letošním roce proběhla řada úspěšných výstav celostátního rozměru, jichž jsem se zúčastnil: TECHAGRO v Brně, NATURA VIVA v Lysé nad Labem, Země živitelka v Českých Budějovicích, Zahrada Čech v Litoměřicích, Život na zahradě v Ostravě a završením těchto aktivit byla nedávná společná výstava se SZV v rámci Konference zlepšovatelů a vynálezců v Trenčíně. Zájem včelařů je velký a k zavádění nových technologických zařízení velmi významně přispívají také dotační prostředky poskytované SZIF v rámci opatření Technická pomoc. Racionalizaci metod chovu prosazujeme i v aktuálním běhu přednášek v rámci seminářů vedoucích kroužků včelařské mládeže, kterých se zúčastňuje 2x ročně vždy kolem 100 vedoucích.

c)       Plemenný chov vyjádřený statistikou počtu odchovaných matek nás může naplňovat uspokojením, aby však skutečně plnil svůj úkol a čísla nebyla nadsazená musí být a v nejkratší možné době také bude změněn celý kontrolní systém provázaný s poskytovanou podporou v rámci programu Obnova včelstev. V tomto směru po seznámení s aktuálními daty z letošní chovatelské sezóny jsem okamžitě vedl několik jednání s vedením Chovatelské komise a odpovědnými osobami na MZe i SZIF. V poslední době se ukazuje nové nebezpečí bastardizace českých chovů kraňské včely importem včely buckfastské a snahami o rozšíření chovu včely tmavé v ČR. Těmto otázkám jsem věnoval velkou pozornost v rámci formulace příslušných ustanovení v připravované Analýze stavu českého včelařství.

d)      Pravdivému informování o významu českého včelařství a o kvalitě českých včelích produktů jsem se zabýval průběžně a mnohokrát. Poskytl jsem desítky rozhovorů pro různé televizní i rozhlasové kanály zúčastnil se čtyř tiskových konferencí organizovaných ČSV a Agrární komorou ČR. Tyto výstupy jsou podrobně monitorovány v rámci našeho projektu pro zvýšení spotřeby medu „Bez medu to nejde“ a přispěly k měřitelnému jednoznačnému zvýšení povědomí o kvalitě české medné produkce i celospolečenském významu včelařství. Kromě toho jsem vedl řadu jednání na všech potřebných úrovních na MZe a dvakrát v Poslanecké sněmovně PČR, jedenkrát i v Senátu PČR. Velké úsilí jsem věnoval spolupráci s orgány provádějícími kontrolu kvality medu v české tržní síti a za tímto účelem jsem vedl opakovaná jednání na SVS ČR, SZPI i na vysokých školách, které mají zájem o spolupráci při vývoji a ověřování metod sloužících k determinaci falšovaného medu. Prostřednictvím svých zahraničních kontaktů jsem zajistil aktuální informace o metodách i legislativním stavu posuzování výsledků těchto metod pro SVS v rámci EU, s níž má mít ČR harmonizovanou legislativu.

e)      Včelařskému vzdělávání se věnuji v rámci vlastní přednáškové činnosti  na přednáškách a seminářích i publikační činností v časopise Včelařství, kde vycházel a vychází v každém čísle časopisu seriál Včelařská palynologie doplněný vlastní fotografickou přílohou. Seriál pokrývá důležitou oblast z hlediska biologie a výživy včel v rozsahu a hloubce zpracování, jaká v českém ani mně známých zahraničních časopisech nemá obdoby. V loňském roce jsem zpracoval rovněž unikátní seriál Včelařská fenologie, podle kterého byl právě dokončen první díl filmového dokumentu s mým poradenstvím a podotýkám, že zcela bezplatně – v rozporu se sprostým anonymním obviněním rozeslaným krátce již před termínem prvního březnového zasedání RV z počítače, který byl v užívání za uplácení trestně stíhané osoby. Smlouva na výrobu tohoto DVD a jeho kopií na datových nosičích byla uzavřena za zcela stejných podmínek včetně cenových jako u řady dříve uzavřených smluv, přičemž procedura jejich uzavírání dříve nikoho příliš nezajímala. Je smutnou skutečností, že žádný jiný titul filmový ani knižní ČSV vydat nedokázal. Je to také a především otázka autorů ochotných a schopných knižní titul či námět nebo filmový scénář napsat. Jsem stále i aktivním členem redakční rady Včelařství a autorem Koncepce časopisu z loňského roku. Úkolem bude nyní postupné naplňování obsahu tohoto v redakční radě opakovaně projednaného a odsouhlaseného dokumentu.

f)       Zúčastnil jsem se řady jednání ve Výzkumném ústavu včelařském, s. r. o., kde proběhla změna společenské smlouvy posilující kontrolní funkci ČSV v předmětu podnikání a snižující rizika finanční nestability v případě odchodu společníků, ve Včelpu, s. r. o., které vykazuje dobré hospodářské výsledky i v SOUV-VVC, o. p. s., kde proběhla výměna ředitele. Finanční i personální situace ve všech těchto subjektech s majetkovou účastí ČSV je stabilizovaná a nepovažuji za správné provádět intervence do stávajících orgánů.

g)      Práci s včelařskou mládeží věnuji trvale velkou pozornost jako dlouholetý předseda Komise pro práci s mládeží. Komise zasedala v tomto roce čtyřikrát. Připravil jsem kompletně soutěžní testy pro korespondenční soutěž v časopisech Včelařství, Myslivost, Rybářství a Zahrádkář i pro oblastní i celostátní kola Zlaté včely, stejně jako pro kompletní obsah mezinárodní soutěže mladých včelařů - IMYB (International Meeting of Young Beekeepers) včetně nezbytných vícejazyčných včelařských i botanických slovníků. Tuto soutěž jsme dokázali rychle a úspěšně ve spolupráci se SOUV-VVC o. p. s. a s Výzkumným ústavem včelařským zajistit poté, co odřekl původní organizátor ve Švýcarsku se záštitou a finanční pomocí Rakouského včelařského spolku i MZe v první polovině července. Záběry z IMYBu jsou k dispozici na youtube (stačí napsat do vyhledávače IMYB) a máme mnoho pozitivních ohlasů ze zahraničí. Prestiži ČSV pomáhá i Memorandum, jehož obsah jsem osobně formuloval se všemi účastníky, a který byl poté  všemi účastníky v Senátu PSP ČR slavnostně přijat a v němž jsme stanovili Mezinárodní měsíc včelařství – květen každého roku – i Mezinárodní den včel a včelařů 20. květen každého roku. Poté, co Memorandum se stalo oficiálně přijatým dokumentem na posledním kongresu Apislávie v Polsku a odesláno do orgánů EU i všem členským státům Apimondie, lze hodnotit naše pořadatelství IMYB 2012 jako velmi úspěšné.

h)      Právě IMYB tak významně přispěl k mezinárodnímu zviditelnění českého včelařství v mnoha zemích Evropy i mimo ni. V rámci přípravy IMYB jsem se zúčastnil jednání v Rakousku, která vedla k spoluúčasti ÖIB při pořádání IMYB v Praze a v Dole. Dále jsem se účastnil dvou jednání Apislávie – v Turecku (v Ankaře) a v Polsku  (v Pszczelej Woli) při kterém jsme se aktivně účastnili projednání nového Statutu Apislavie a stabilizace této mezinárodní organizace výměnou pasivních členů za nové zájmové včelařské svazy z východní Evropy a Kazachstánu a, jak doufáme, tato skutečnost povede k aktivizaci tohoto mezinárodního včelařského společenství i k posílení vlivu jeho členů – včetně ČSV – na rozhodování a činnost Apimondie. Po vytvoření mezinárodního organizačního výboru pro IMYB při Apimondii, jehož založení vyhlásil na posledním jednání v Polsku prezident Apimondie  Gilles Ratia usilujeme nadále v rámci těchto aktivit o vytvoření Centra pro mezinárodní práci s včelařskou mládeží v Nasavrkách.

4.       Vedl jsem a vedu jednání s řadou dalších včelařských subjektů pracujících v rámci ČSV ( Cech profesionálních včelařů) i mimo (PSNV, Apicentrum vzdělávání včelařů Václava Jakše aj.)a navštívil jsem akce jimi pořádané. Názorové spektrum jiných subjektů je velmi široké a mým cílem zůstává dosažení shody na základních programových principech užitečných pro české včelařství bez ohledu na parciální zájmy. Za tímto účelem bude mnou navrženo do konce roku „ jednání u kulatého stolu“.

5.       Navrhl jsem složení předsednictva, které bylo na volební schůzi členy RV schváleno. Toto předsednictvo nebylo úplné, protože někteří mnou navržení kandidáti mně spolupráci z osobních důvodů odmítli a bylo doplněno na dalším jednání jinými třemi členy, než byli mnou navrhovaní. Sleduji práci a aktivity jednotlivých členů předsednictva a v případě zřejmé neschopnosti projektově cílené práce nebo neschopnosti standardní přátelské komunikace budu kdykoli rozhodovat o návrzích personálního řešení pro RV. Je to nesporně důležité pro akceschopnost PRV. Pro kontrolu činnosti a prověřování práce máme ÚKRK.

 

RNDr. Václav Švamberk

předseda ČSV, o. s.

12.01.2012 00:12

Smlouva s kandidátem na funkci předsedy Českého svazu včelařů, o. s.

 

Úvodní ustanovení

Kandidát na funkci předsedy Českého svazu včelařů, o. s. RNDr. Václav Švamberk

(dále jen kandidát ) prohlašuje, že veškeré dosavadní funkce v Českém svazu včelařů vykonával a vykonává nezištně a s cílem pomoci udržitelnému rozvoji českého včelařství za jakýchkoli vnějších podmínek.

 

Předpoklady k výkonu funkce

1. Kandidát prohlašuje, že má úplné vysokoškolské vzdělání v oboru přírodních věd i mnohaleté zkušenosti pedagogické i obchodní v oborech přírodních věd, potravinářství a včelařství získané v ČR i v zahraničí.

2. Vykonával a (nebo) vykonává funkce jednatele základní organizace, vedoucího včelařského kroužku, člena okresního výboru, člena krajského výboru, člena ústředního výboru, člena redakční rady, učitele včelařství, člena a předsedy Komise pro práci s mládeží ÚV ČSV.

3. Kandidátova publikační činnost čítá více než 100 článků v časopise Včelařství a je autorem nebo lektorem 8 včelařských odborných knižních publikací posledního desetiletí známých z českého knižního trhu i řady volně dostupných prezentací.

4. Kandidát si není vědom toho, že by svou činností způsobil ČSV v kterékoli pozici, kterou dříve zastával nebo nyní zastává, jakékoli škody morální či materiální. Je-li kterýkoli člen ČSV, který se účastní jednání volby předsedy ČSV dne 14. 1. 2012 jiného mínění, nechť s tímto sdělením veřejně vystoupí z čestné povahy své i této volby.

 

Předmět smlouvy

1. Koncepční přeměna Českého svazu včelařů, o. s. takovým způsobem, aby byl obor včelařství v České republice přitažlivý, neztrácel zájemce a naše krajina rovnoměrné opylení, tak, aby Český svaz včelařů, o. s. se stal odborně zdatnou servisní organizací, která svým členům bude více dávat, nežli od nich brát.

2. Důsledné uvádění závěrů sjezdového jednání i závěrů jednání Republikového výboru ČSV o. s. do praxe se zaměřením na měřitelnou výslednost veškerých činností za využití a v úzké součinnosti se sekretariátem RV ČSV, řízeným prostřednictvím tajemníka ČSV s osobní přítomností kandidáta na tomto úřadu po několik hodin 3 dny v týdnu i při vykonávání funkce neuvolněným způsobem.

3. Kandidát bude naplňovat základní priority nezbytné pro existenci a rozvoj včelařství v ČR na vědeckém základě s využitím předních našich i zahraničních odborníků a svých osobních kontaktů a pro tyto účely s péčí řádného hospodáře aktivně získávat a vynakládat nezbytné zdroje pro:

a) boj s nemocemi včel, bez něhož ztrácí včelařství smysl

b) racionalizaci metod chovu a technologických zařízení, bez nichž ztratí včelařství přitažlivost

c) plemenný chov bez něhož utrpí ekonomika i dobré jméno českého včelařství na veřejnosti

d) pravdivé informování o významu českého včelařství a o kvalitě českých včelařských produktů, za využití všech možností zpřísnění kvalitativní kontroly u medu v české tržní síti, bez kterého trpí odbyt našich včelích produktů, dochází k různým formám nekalé soutěže a klamání spotřebitelů

e) včelařské vzdělávání pro všechny členy, které snižuje rizika chyb a zvyšuje efektivitu včelařských provozů všech velikostí - včetně rozvoje přenosu informací prostřednictvím internetu a e-learningem

f) osobní podporu všem vzdělávacím a podnikatelským subjektům ve vlastnictví nebo s účastí ČSV, bez nichž utrpí servis poskytovaný jimi celému českému včelařství

g) práci s včelařskou mládeží, bez níž nemá české včelařství budoucnost

h) mezinárodní spolupráci, bez níž klesá prestiž a vliv na rozhodnutí ve prospěch včelařství na nadnárodní úrovni i celková konkurenceschopnost našeho oboru

4. Podpoří rozvoj nekonfliktního jednání a spolupůsobení s dalšími subjekty činnými v oblasti včelařství ku prospěchu oboru jako celku s cílem hledání všech forem spolupráce, které utlumí tendence k nezdravé konkurenci, dělení a oslabování prestiže ČSV, o.s.

5. Pro dosažení výše uvedených priorit navrhne kandidát takové složení předsednictva RV, které bude zárukou jejich naplňování.

 

Podmínky odstoupení z funkce

Kandidát, bude-li zvolen, odstoupí z funkce

a) v případě vážných zdravotních problémů, z nichž žádné takové nejsou ke dni volby kandidátovi známy

b) v případě překážek v práci, znemožňujících ze strany ostatních orgánů ČSV realizovat výše uvedené priority a provádět k tomuto účelu nezbytné úkony a změny

c) bezodkladně, bude-li jeho činnosti nebo činnosti předsednictva ČSV o. s. jako celku vyjádřena nedůvěra většinovým hlasováním Republikového výboru ČSV, o. s.

 

Závěrečná ustanovení

Tato smlouva vstoupí v platnost na volební období, bude-li kandidát zvolen.

Kdokoli z volitelů, s nímž je smlouva uzavírána, získává tímto právo, aby v případě neplnění povinností ze strany kandidáta v této smlouvě uvedených požadoval jeho odstoupení z funkce.

Tato smlouva je vyhotovena v jediném vyhotovení s každým jednotlivým volitelem, který se rozhodne ji přijmout.

 

 

V Praze dne 12. 1. 2012

 

 

 

 

 

 

RNDr. Václav Švamberk                                                                         volitel

kandidát na předsedu                                                          

Českého svazu včelařů, o. s.

 

Originál podepsané smlouvy ve formátu .doc je k dispozici ke stažení z:

www.dropbox.com - Log in, vsvamberk@volny.cz, heslo: vcelarstvi

 

 

 

 

 

11.01.2012 23:53

Tak tady máme opět volební kampaň

 

Neměl jsem v úmyslu použít webových stránek k předvolební diskusi a prezentaci volitelům. Odkaz k představení kandidáta jsem poskytl členům RV ČSV o.s. s novoročním pozdravem a vlastní prezentaci teprve budu chystat. Po zkušenosti z dnešního večera jsem svůj názor na potřebu standardní prezentace alespoň touto moderní formou z níže uvedených důvodů změnil. Nikomu netelefonuji s cílem, přesvědčit ho, jak má hlasovat. To neznamená, že tak nečiní někteří z mých příznivců stejně jako odpůrců. Porovnávání odborných a povahových vlastností a diskuse mezi voliteli je snad normální součástí výběru. Přirozeně jsem si zjišťoval rozsah možné podpory dříve než jsem kandidaturu ze 4 okresů přijal. Předvolební období se až do současné doby vyvíjelo klidně. Jak se diskutuje mezi voliteli, členy a funkcionáři svazu je jejich věc a nemohu ani nechci do tohoto procesu zasahovat. Včerejším a dnešním večerem však začala dunět dělostřelecká příprava v podobě e-mailů vyjadřujících značně protichůdné názory. Moji kandidaturu podpořil př. Mgr. Sojka a doplnil kritickým pohledem na protikandidáta. Vzápětí jsem byl dnes ráno osočen v telefonickém rozhovoru př. Ing. Dvorským, který považoval tento dopis za jakýsi společný produkt na kterém jsem se s př. Sojkou podílel. Rozhodl se mě tedy potrestat sdělením, že jsem tímto ztratil jeho důvěru a možný hlas, což mě ponechalo vcelku klidným, neboť tento nyní ztracený hlas s pravděpodobností hraničící s jistotou již dávno náležel protistraně a to nic neměnilo ani nemění na faktu´, že př. Ing. Dvorský v případě, že budu navrhovat složení předsednictva o svoji pozici nepřijde, protože si jej jako odborníka vážím. Trvalo snad několik minut než mně byl dán prostor k vyjádření svého názoru. Př. Ing. Dvorský se dozvěděl, že s přípravou sdělení př. Mgr. Sojky nemám nic společného a že je to čistě jeho osobní iniciativa, stejně jako jeho veřejná podpora mé osobě nedávno v Nasavrkách , která mě překvapila ale byla, co vím z doslechu, vesměs hodnocena jako korektní. Není však pravdou, že bych byl v dnešním telefonickém rozhovoru prohlásil, že se sdělením Mgr. Sojky nesouhlasím. Pravdou je, že jsem si je nepřál a nijak neinicializoval. Co př. Mgr. Sojka prezentuje vychází z jeho názorů a zkušeností na které má právo, stejně jako strana dotčená jeho kritikou má právo reagovat a obsažená fakta vyvracet. Žijeme snad již nějakou dobu v demokracii a je s podivem, že by svoboda slova vyřčeného i napsaného měla být omezována. Komicky působí pak skutečnost, že sdělení př. Mgr. Sojky velmi pozitivně hodnotí dosavadní činnost právě př. Ing. Dvorského, který (dosud můj potenciální volič) vystupuje dnes večer s velmi ostrou replikou místy i s osobními invektivami na obranu (dosud jen nejistě podporovaného) př. Mgr. Sciskaly. Tak si říkám, proč se Mgr. Sciskala nehájí sám. V případě lživého osočení bych reagoval neprodleně. Musím konstatovat, že ve sdělení př. Ing. Dvorského je rovněž řada invektiv vůči př. Mgr. Sojkovi ale předpokládám ze svého pohledu, že je logicky na něm samotném, aby se hájil, uzná-li to za vhodné.

Nějak nám ta sotva se rozjíždějící volební kampaň zhrubla. Jednou z vojenských strategií je „vrážet klín“ mezi spojence, aby tak byli snáze porazitelní. K tomu slouží například sdělení, co jeden o druhém v rámci předcházející volební kampaně, kde byli soupeři, kde prohlásil, jak ho pomlouval apod. Tak tedy vážení spojenci na druhé straně, ta práce s klíny je celkem zbytečná. Př. Mgr. Sojka, pokud vím, opustil všechny funkce v orgánech svazu a žádný come back, zvláště pak s mou podporou, nechystá.

Byl jsem také dotazován, jak mohu mít odvahu vlézt do klece s tolika lvy. Má odpověď je, že pokud vstoupím, tedy do klece bez lvů. Jinak raději než těsnou klec mám rád svobodu lesa. Kdo se bojí, prý do něj nesmí. Já tam ale chodím docela rád.

Bylo by jistě lépe milý Ing. Leoši Dvorský nechat vychladnout hlavy, zanechat agresivních vyjádření, prezentovat skutečné klady kandidátů a u volitelů přemýšlet jistě i nad jejich nedostatky než kopat hluboké jámy mezi tábory zájmové společnosti. Už teď se někteří volitelé bojí v sobotu přijet.

Ptám se:“ Kam jsme to došli, ruku v ruce, přátelé ?“

25.12.2011 06:11

Díla dvou velkých osobností českého včelařství na webu

Když jsem asi před dvěma měsíci slíbil několika přátelům, že se chystám realizovat nápad se zveřejněním textu 2 děl, jimiž čeští badatelé, nám již časově velmi vzdálení, přispěli do světového dědictví znalostí biologie včely medonosné, netušil jsem, že to bude přece jen časově a technicky určitý problém a mnohé jiné povinnosti budou naplnění tohoto slibu odsouvat. Bývá dobrým zvykem stanovit si proto určitou "deadline" čili nejzazší termín a tím pro mě byly Vánoce, vždyť aspoň o nich se sliby mají plnit...Činím tak i s vědomím, že odvedená práce je malým virtuálním dárkem pro návštěvníky tohoto webu.

Vraťme se však k tématu samému. Zmíněné 2 objevy navzájem dělí téměř 150 let a od druhého z nich jsme vzdáleni dalších téměř 90 let. Jsou dnes samozřejmou součástí základních včelařských znalostí a mnohé z nás ani nenapadne, jak rozdílné v porovnání se současností byly všeobecně tradované názory včelařské nauky v době jejich vzniku.

Oba badatelé se v mnohém lišili, ovlivněni dobou, vzděláním a prací, kterou vykonávali. Měli však také společné obecné vlastnosti, které byly hlavním důvodem jejich úspěchu, vlastnosti, které stojí zvláště v dnešní době za připomínání. Těmi byla pracovitost, schopnost klást si otázky a odpovídat na ně na základě pečlivého provádění vlastního pozorování a vlastních experimentů. Byli to přitom lidé velmi dobře obeznámení se stavem teorie a  názorů předních odborníků své doby. Tyto "již dané" názory autorit však na rozdíl od mnohých jiných "repetitorů", jimiž byly nekriticky přejímány a opisovány, podrobili kritickému zkoumání a na místo jednoduchého opisování již publikovaných sdělení psali o tom, o čem se sami přesvědčili. 

Jen takový kritický přístup posouvá znalosti dál a o to větším mementem je v současné době, která je bohužel plná plagiátorství všeho druhu. Vůbec to však neznamená, že dobrý odborník je ten, který svoji teorii staví výhradně na datech získaných svými pozorováními a pokusy, aniž by se důkladně seznámil s tím, co bylo již na uvedené téma napsáno.

Oba badatelé mohou být vzorem svým přístupem k řešení problému, protože hledali odpověď na konkrétní otázky důkladně teoreticky poučeni z hlavních odborných prací o včelařství své doby. Přitom i dnes přemnozí zbytečně objevují to, co bylo již s dobře doloženým výzkumem dávno publikováno. Důležité ovšem je, aby byly základní publikace vcelku nebo v zásadních částech stále lehčeji dostupné, což v moderní době umožňuje internet jako základní prostředek komunikace. Ujal jsem se proto tohoto úkolu, jednak pro historickou a myšlenkovou cenu zmíněných děl, dále však také proto, že představují český historický přínos světové včelařské teorii a mohou tak napomoci naší zdravé národní hrdosti. Současně je naší morální povinností chránit prioritu tohoto poznání jak pro autory samotné, tak i pro český přínos do historie vědeckého a kulturního dědictví lidstva. 

Prvním ze zmíněných autorů je Josef Antonín Janiš (1749 - 1821), v době publikování svého díla "Aučinlivé spravování včel..." působil jako farář v Hostivaři u Prahy. Byl v druhé polovině  velkým propagátorem chovu včel v systému nástavkových úlů, bohužel v oné době druhé poloviny 18. století na nerozběrném díle, protože vynález rámku se rozšířil až ve století devatenáctém. O to pozoruhodnější objev bez možnosti využití rozběrného díla učinil. Je třeba podotknout, že Janišovo dílo je psáno tzv. švabachem - novogotickým tiskovým písmem. Po jistých počátečních potížích je však zvládnutelné i pro současného zkušeného čtenáře. Snad mohu připomenout značné problémy, které v Rakousko - Uhersku vyvolala nesrozumitelnost patentu o zrušení roboty vydaného v roce 1848 - vyšel totiž lidu v té době nesrozumitelnou latinkou...

Objev partenogeneze je popsán na stranách 24 - 27, jmenovitě zejména na str. 26 na základě experimentu. Janiš umožnil přidáním plodu výchovu matky v osiřelém včelstvu v průběhu zimního období, kdy nebyli trubci a matka se tak nemohla spářit. Z jí následně kladených neoplozených vajíček se líhli výhradně trubci.

Citujme z tohoto díla, první česky psané včelařské knihy, zajímavá slova z předmluvy na straně 5 : " Já ujišťuji jedného každého, že po žádném tak naprosto nepřepisuji, alebř jen toliko zde posazuji, co já sám, ač od začátku s mau škodau sem skusyl, za dobré a užitečné sem uznal. Zde jen pravda pravdou, lež lží a pochybnost pochybností zůstati má. - Pakli o některé věci někdo přede mnou by byl psal, tak tu onino buď k lepšímu vzniku více, aneb k vvarování autrat, aneb k pohodlnějšímu zacházení s včelami aspoň v něčem přejinačino se najde."

V závěru části díla, které tímto zpřístupňuji veřejnosti na internetu, J. A. Janiš velmi výstižně a správně popisuje význam včelí pastvy a stává se naším prvním velkým propagátorem kočování za zdroji včelí snůšky.

Druhým autorem, píšícím již slohem nám bližším, je Dr. Štěpán Soudek, věhlasný moravský entomolog a zakladatel výuky včelařství na dnešní Mendelově univerzitě v Brně (MENDELU), původem z jihočeské Hluboké nad Vltavou. Za svého studijního pobytu na Cornell University v USA uprostřed 20. let uplynulého století se precizně zabýval anatomickými a fyziologickými změnami hltanové žlázy včely medonosné a odhalil její zásadní funkci při krmení včelího plodu. Práce je exemplárním příkladem kvalitního experimentálního díla své doby s přesahem až do současnosti. Mnohým současným opisovačům diplomových a disertačních prací je zjevně nedosažitelným příkladem.

Výtisk z mé knihovny jsem zachránil v 80. letech minulého století z jednoho pražského antikvariátu i s pozoruhodným věnováním jinému věhlasnému představiteli české zoologie prof. F. Vejdovskému (1849 - 1939).

Tak pane faráři Janiši a pane doktore Soudku, s hlubokou úctou

Václav Švamberk

 

www.scribd.com/doc/76442532/J-A-Jani%C5%A1-Au%C4%8Dinlive-spravovani-v%C4%8Del

www.scribd.com/doc/76442544/prof-Dr-%C5%A0t%C4%9Bpan-Soudek-Hltanove-%C5%BElazy-v%C4%8Dely-medonosne-Pharyngeal-glands-of-the-Honey-bee

Obě publikace v lepším rozlišení ve formátu .pdf je možno stáhnout z úložiště:

www.adrive.com

účet : kmvcsv@gmail.com

heslo: Kmvcsv2011

( také z www.dropbox.com, vsvamberk@volny.cz, heslo: vcelarstvi, složka: Public )

 
 
 
31.07.2011 14:18

Nový včelařský rok začal

 Včelařský rok začíná pozdním létem - podletím. Poměrně úspěšnou sezónu máme za sebou. Předpokládáme lepší než průměrné výnosy, možná i další vzestup počtu včelstev, jejichž počet, podobně jako i počet včelařů se v posledních letech stabilizoval. Přispívá k tomu několik příznivých vlivů posledních let. Po velkém varování, kterým byla nezvládnutá varroáza v roce 2006 a následné obrovské ztráty včelstev, máme, jak se zdá, situaci pod kontrolou a původní zavčelení ČR bylo obnoveno, byť zdaleka nedosahuje a zřejmě již nikdy nedosáhne úrovně z konce 80. let minulého století.

Pomáhají nám na různých úrovních dotace, důsledek ocenění hospodářského i společenského významu včelařství ale i příznivější cenová úroveň medu a dalších produktů včelařství z posledních let. Příznivá situace v podmínkách globálního trhu nebývá trvalým jevem, v obou směrech již letos pociťujeme zhoršování podmínek, a proto bylo a je správné dosavadní příznivé konstelace využít k investování a modernizaci oboru. Investice jsou záležitostí víceúrovňovou. Zahrnují materiální vybavení stejně jako vzdělávání a výměnu zkušeností na národní i mezinárodní úrovni. Nakonec obě oblasti se přirozeně prolínají, jen včelaři seznámení s moderními technologiemi mají zájem o modernizaci vybavení a metod potřebných pro lepší výsledky a celkovou "uživatelskou přívětivost" včelařství u nás. Moderní provozní metody a dostupnost vybavení snižující časovou náročnost jsou nezbytné nejen pro velké a větší včelařské provozy ale současně přitažlivé pro nové adepty hobby včelaření, kteří jsou zárukou uchování našeho oboru i za těžších ekonomických podmínek a současným podhoubím, z něhož vždy po čase v příznivých dobách vyrůstají progresivní včelařská hospodářství. Je to jako s tím podhoubím,nevíme přesně kde a kdy nastane sklizeň, jistotu máme ovšem jedinou - bez onoho oku skrytého mycelia žádná sklizeň nebude. Proto hobby včelaření má své nezastupitelné a zcela zásadní místo pro stabilizaci včelařství v České republice.

V komisi pro práci s mladými včelaři, v jejímž vedení po vzájemném vysvětlení a oboustranném přehodnocení situace s čelnými představiteli ČSV pokračuji, se zaměřujeme na širší i mezinárodní záběr činnosti, jejímž dokladem bylo druhé IMYB - International Meeting of Young Beekeepers ( Mezinárodní setkání mladých včelařů ) v rakouském Warthu. Skončilo pro nás velmi úspěšně - z 16ti národních týmů naše trojice reprezentantů Veronika Šebková, Jiřina Viklická a Jaroslav Vích obsadila druhé místo a v jednotlivcích Veronika Šebková obsadila medailovou třetí pozici. Spontánně vyjádřený pohled z druhé strany - jedné z našich soutěžících ( poznáte které ? ) - na IMYB a také na začátky včelaření naší mládeže je na blogu :

kousekmehoja.blog.cz/1107/do-nekonecna-a-jeste-dal

Ještě větší úspěch než umístění mladých včelařů z České republiky představuje skutečnost, že myšlenka mezinárodní spolupráce  se ukázala být opravdu živou a perspektivní. To nás těší především proto, že prvotní stimul pro konání těchto setkání vyšel z České republiky z naší komise a chtěl bych vyjádřit slova uznání všem mým spolupracovníkům a zvláště pak PaedDr. Ivanovi Bělohlávkovi a RNDr. Jiřímu Pízovi, bez nichž by se tato myšlenka stěží mohla realizovat. Náš dík patří také Každá mezinárodní zkušenost je cenná. Evropské včelařství, je dnes z větší části včelařstvím bez hranic a problémy má v mnoha ohledech podobné. Tyto problémy budou řešit mladí včelaři s progresivním přístupem a ty je potřeba získat a poskytnout jim znalosti základů oboru, aby mohli dále jít sami a překonali své učitele. Dobrý učitel je ten, který se těší z úspěchů a inovativních nápadů svých žáků a nikoli ten, který se v první řadě bojí o svoji autoritu. Mezi vedoucími včelařských kroužků takových učitelů byť bez pedagogického vzdělání máme mnoho a patří jim náš dík. Na přednášce v březnu letošního roku na mělnicku jsem opět po řadě let potkal svého učitele a vedoucího včelařského kroužku Maxmiliána Holuba, který mě ke včelaření během necelých dvou let svého působení na základní škole přivedl. Jemu patří můj mimořádný dík. Je takřka jisté, že nebýt náhody a všech politických okolností, které k ní vedly, nikdy bych se včelařem nestal. Je to jako s tím podhoubím...Pan učitel Holub mně vzápětí poslal zajímavé fotografie ilustrující soutěže pro mladé včelaře z první poloviny 70. let, myslím, že pohled do historie a úcta k jejím dobrým stránkám stejně jako kritika chyb je důležitá proto, abychom dokázali správně hodnotit přítomnost a také byli schopni vize budoucnosti. 

Však také v plodech léta, když přichází čas zrání, tisíce nových jar se chrání...

 

Pozvánka před 37 roky...

lh6.googleusercontent.com/-kjPxLngFg_o/TjVn7TzXOlI/AAAAAAAAgls/zn4Y9DLM2tQ/s800/img007.jpg
lh5.googleusercontent.com/-oAGRWgy0jzQ/TjVn7iXZWsI/AAAAAAAAglw/mp61HaD68cY/s800/img004.jpg

 

Program krajské soutěže v témže roce :

lh6.googleusercontent.com/-lwNVG5GFqeU/TjVn71rxf4I/AAAAAAAAgl0/dvlwpAQU1kU/s800/img005.jpg

 

Soutěžící a jejich vedoucí včelařského kroužku :

lh5.googleusercontent.com/-HOXZN7y_rPk/TjVn8XZudmI/AAAAAAAAgl4/ZTFzLbuZcD0/s800/img003.jpg

(Zleva: Václav Švamberk, Václav Václavík, Václav Wohlmuth, vedoucí p. Maxmilián Holub)

 

Početný soubor fotografií z letošního IMYB ilustrujících také včelaření ve Warthu je možno stáhnout z :

www.dropbox.com; e-mail: vsvamberk@volny.cz; heslo: vcelarstvi; složka: Photos; adresář : IMYB 2011

Štítky

Nebyly nalezeny žádné štítky.

Kontakt

RNDr. Václav Švamberk

vsvamberk@volny.cz

Vyhledávání

 

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode