Užijme času, ten rychle ubíhá.

Blog

02.11.2010 18:33

Vážení přátelé, ano

Tak jsem si zase jednou vypůjčil trochu kontroverzní název známého satirického filmu na úvod této glosy. Přiznám se že proto, aby přitahoval zájem a evokoval asociace se současným děním zároveň.  

Ano, uplynul měsíc, na jehož počátku bylo rozhodnuto o podání mé kandidatury na předsedu ČSV.

Ano, dostal jsem řadu blahopřání kladně hodnotících mé rozhodnutí a z některých vyplývá, jako kdyby k této kandidatuře bylo třeba jakési zvláštní odvahy. Odvaha bývá potřebná překonání strachu spojeného s nebezpečím. Nic takového nepociťuji a tedy ani své rozhodnutí kandidaturu přijmout nepovažuji za nikterak odvážné. Nicméně vyjádření podpory těší a děkuji za ně.

Ano, dostal jsem i řadu dotazů, na něž jsem se snažil pokud možno včas odpovídat a tento web byl navštíven do konce října 699 krát. Všechny dotazy byly neveřejné a bylo by v rozporu se zákony i dobrými mravy, kdybych uváděl plné znění těchto dotazů, jejich autorů, e-mailových adres a odpovědí. V tomto směru jsem učinil jedinou výjimku, ovšem bez zveřejnění pisatele dotazu. V této otevřené diskusi budu rád pokračovat a osvětlovat mé názory na problematiku ČSV. Budou - li dotazy veřejné, například formou otázek v knize návštěv, budou zde zveřejněny také odpovědi. Neumím si představit dělat slušnou politiku jinak než v otevřené diskusi. Předpokládám ochotu ke stejné otevřenosti i u dalších kandidátů. Vždyť co je to za volby, v nichž priority a názory kandidáta nejsou s dostatečným předstihem veřejnosti předkládány a v nichž je "klíčem k úspěchu" zákulisní shánění hlasů včetně tvorby koalic "soupeřících" kandidátů samotných ?

Vážení přátelé, ano, zvolení toho či onoho budiž čestné, na základě programu, názorů a osobnostních charakteristik a bez zatahování manýrů z dnešní vysoké politiky do řad našeho zájmového sdružení. Nebo snad chceme brzy dosáhnout u našich členů stejného stupně znechucení, jaký se již projevuje u občanů v jiných volbách ?

Václav Švamberk

 

 

11.10.2010 23:00

Z diskuse...

 Dostal jsem stručný dotaz e-mailem, který je přímo výzvou k zamyšlení...

 

 

Předmět: Dotaz. 

 

Text: 

Jak jsem si přečetl Vaše představení se, nic moc mi to neřeklo a proto se

ptám co teď uděláte již tv tomto čase s tím, že  na příští rok 2011 se

počítá v rozpočtu jen s 30 miliony místo letošních 70 na dotaci pro

včelaře?Tady by kandidát na předsedu  už měl vědět jak na to.

 
Odpověď na Dotaz
 
Vážený příteli,
 
již v tomto čase, jak píšete, mohu sotva něco udělat, protože nejsem osobou oprávněnou jednat za svaz. Tyto záležitosti řeší z podstaty své pracovní náplně řádně zvolený předseda a tajemník ČSV, a to minimálně do konce svého funkčního období. 
Nerozumím asi přesně, co rozumíte slovy "už měl vědět jak na to" ale předpokládám, že byste rád zachoval současnou výši dotací. Já také, takže v souladu s tím bych Vám mohl slíbit, že v případě mého zvolení nové vedení svazu bude jednat jak na Ministerstvu zemědělství, tak se Zemědělským výborem PSP ČR o všech možných podporách českého včelařství, protože ze všech ekonomických ukazatelů, které máme k dispozici, se jedná o ztrátový obor, který má blíže k obecně prospěšné veřejné službě zajištěním opylování kulturních i planě rostoucích rostlin a tím zpětně vynaložené prostředky vrací.
Z mého pohledu to má ovšem několik "háčků".
1. O výši a způsobu poskytování dotací na následující rok se jedná již v létě a na podzim předcházejícího roku, tak jak jsem uvedl úvodem. Bylo by jistě komické a ČSV v konečném důsledku poškozující, kdyby se pokoušeli předkládat své návrhy "nějací kandidáti". Po sjezdu ČSV v prosinci budou již pravidla a výše dotací na rok 2011 v návaznosti na státní rozpočet s velkou pravděpodobností známa. Kandidát na předsedu stejně jako nově zvolený předseda na tom nic nezmění. 
2. Pro další období počínaje rokem 2012 se musí jednat průběžně a s velkým předstihem. Naše ekonomické argumentace jsou celkem jasné a dobře podložené.
Také víme s kým jednat. Je možné, že v tomto směru bude působit kontraproduktivně zvýšení počtů včelstev v letošním roce i přes špatné snůškové poměry ve východní části ČR. Existují však propočty o optimálním zavčelení území České republiky 650 000 včelstvy, které ještě ani nezahrnovaly současný rozsah pěstování řepky a tohoto počtu zdaleka nedosahujeme a to ani nebereme v potaz více než 800 000 včelstev na konci 90. let.
3. Plně chápu a sdílím Vaše obavy, že je třeba intenzivně jednat, aby české včelařství neztratilo desítky milionů korun, na druhé straně nelze žít v iluzích, že všem ostatním bude kráceno, jen včelařům ne a zachrání to nový předseda - spasitel. Stačí se podívat na současné návrhy sanace státního rozpočtu. Naše postavení v tomto jednání je přece jen o něco výhodnější, dané pozitivním vlivem včelařství na zemědělství a krajinu a také skutečností, že vynakládaná částka je v celkovém objemu dotací relativně malá. To ale sotva postačí jako argument proti krácení.
4. Současně bych chtěl upozornit, že ekonomiku včelařského provozu neurčují a nemohou určovat zásadním způsobem dotace na včelstvo, i kdyby se pohybovaly řádově na 150 Kč na včelstvo. Jestliže v průměrném roce vyprodukujeme "jen podle statistiky" 7 - 8 tis. tun medu a dokážeme jej prodat o 10 - 20 Kč lépe a je reálnou skutečností, že včelařům se to za poslední 2 roky daří, potom bychom si měli uvědomit, kde je klíčové místo ekonomiky včelařského provozu. Osobně jsem přesvědčen, že je v moderních provozních metodách a zlepšování tržního uplatnění medu. 
 
Vážený příteli, co říci závěrem. Žít se dá jistě z podstaty a čekat na příchod spasitele, který podá rybu. 
Není však větším spasitelem ten, který naučí čekajícího rybařit ?
 
Hodně zdraví Vám i Vašim včelstvům !
 
S přátelským pozdravem
 
Václav Švamberk
 

 

08.10.2010 06:54

Když všichni všem všechno slíbí...

Fenoménem dnešní doby, jak se zdá, je slibovat. Když se rozhlédneme kolem sebe, tak vidíme všude úspěšné a sebevědomé pány a dámy, kteří toho mnoho vykonali a mnohé další, kteří nám slibují, že toho vykonají ještě mnohem více a mnohem lépe. 

Už to tak vypadá, že bychom měli být nejméně jednou nohou v ráji a pevně kráčet k zářným zítřkům. Kde se pak berou všechny ty problémy a potíže, o nichž se tak často mluví ?

Že by se snad sliby "nemyslely upřímně" ? Ale kdepak, upřímně se mohou myslet, upřímně se dají i vyslovovat a ještě snáze psát ale naplňovat sliby "aspoň o Vánocích" nebo ještě lépe častěji, to není o slibech, to je o skutečné trpělivé a soustavné práci, která se neprojevuje výkřiky a hesly z plakátů. Přejme proto sami sobě, abychom dokázali nacházet dostatek síly a vnitřní odvahy, abychom dokázali skroměji nakládat se slovy ale odevzdávat plnou míru činů - mírně ve způsobech ale pevně ve věcech samých.

Hezký den.

08.10.2010 01:31

Kytka jedna, kytka dva...

 Občas si vzpomenu na slova v nadpisu tohoto blogu ještě z dob vysokoškolských studií. Na rozdíl od některých novodobých absolventů si pamatuji i po řadě let na všechny své učitele. Výše zmíněné sousloví použil můj vysokoškolský profesor botaniky, sarkasticky popisujíce příhodu, která se mu stala při botanickém průzkumu chráněného území, když byl dostižen jistým ochráncem, který se rozhodl udělit panu profesorovi pokutu, poněvadž utrhl pro sbírkové účely několik bylin.

Profesor, přestože držel v rukou rostliny běžné a nikoli chráněné byl horlivostí orgánu ochrany vcelku potěšen, protože však pořádek musí být, dovolil si požádat o stvrzenku, co že to vlastně z chráněné biocenózy odebral a tím územní stabilitu ohrozil. 

Rozohněný orgán ochrany přírody bez meškání vystavil 2 stvrzenky. Na jedné stálo KYTKA 1 a na druhé - hádejte...

Když sleduji po desetiletí situaci v oblasti ochrany přírody, což je velmi specifická forma managementu, a vidím různé kroky a jejich důsledky, ono se vlastně není příliš čemu divit. Za mnoha neúspěchy jsou fundamentální neznalosti a představa, že řídit něco a někoho, rozhodovat o něčem a o někom je snadné, když mám dobrou vůli. Ono je to však často spíše tak, že dobré úmysly dláždí cestu do pekel.

Bez znalosti věcí je složité něco chránit i dobrým věcem pomáhat obecně. Již Karel Linné říkal, že pravé poznání začíná poznáním druhů. ( Vera cognitio ab cognitione specierum initantur. )

Hlavně děti by měly být vedeny k tomu, aby jim poznávání jednotlivostí a jejich skládání do mozaiky souvislostí činilo potěšení. Hezky se o tom píše ale těžko se na této záslužné věci pracuje. Těm, kdo tak činí, patří dík.

Štítky

Nebyly nalezeny žádné štítky.

Kontakt

RNDr. Václav Švamberk

vsvamberk@volny.cz

Vyhledávání

 

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode