CUI BONO

Považuji za potřebné vysvětlit proč a jak probíhají jednání k novele pro včelařství důležité vyhlášky 299/2003 Sb., byť to nebude čtení radostné. Vyhláška řeší opatření přijímaná k tlumení nebezpečných nákaz - varroázy a moru včelího plodu.
Co bylo řečeno 17. 1. v rámci připomínkového řízení se zástupci ČSV ( RNDr. Švamberk, Dr. Ing. Kamler, Mgr. Machová - versus Ing. Přidal za předkladatele ).
V diskusi byla nejprve zpochybněna přítomným MUDr. Hubačem vypovídací hodnota zimního vyšetření měli v důsledku zimního záchytu spadu roztočů v nástavcích pod zimním hroznem včel. Při náhodném rozebrání včelstva v této době podle př. Hubače bylo vyklepáno z plástů 300 roztočů a ve spadu byl na podložce zjištěn jen 1 roztoč. Z toho MUDr. Hubač dovozuje, že výsledky získané vyšetřením zimní měli nemohou být podkladem pro přijetí mimořádných veterinárních opatření. Kriticky se vyjádřil k výsledkům varroamonitoringu ČSV, z něhož na okrese Pardubice nebyly poskytnuty SVS žádné výsledky.
Konstatoval jsem, že varroamonitoring ČSV nebyl vytvořen v rámci jednání vedení ČSV a jeho poradních orgánů, především komise pro zdraví včel. Tato formulace o varroamonitoringu založená na sledování denního spadu roztočů a doplněná o kontrolu míry napadení trubčího plodu byla vložena SVS bez konzultace s ČSV, byl ovšem informován VÚVč., který vyjádřením přítomného Dr. Ing. Kamlera rovněž vyjádřil nespokojenost s řešením problematiky varroamonitoringu ČSV v loňském roce, kdy se však pracoviště VÚVč. zabývaly praktickou aplikací metody kontroly intenzity varroázy na živých včelách oklepem s využitím práškového cukru - metody rovněž nově publikované v časopise Včelařství vloni.
Za ČSV i osobně jsem vyjádřil zájem a připravenost konzultovat stanoviska, která však byla dosud popravdě vždy od naprosté většiny odborníků včetně p. MUDr. Hubače vysoce kritická jak k relevantnosti dat, tak i k praktické použitelnosti varroamonitoringu původně vypracovaného a dosud provozovaného PSNV. Také jsem ve shodě se stanoviskem přítomného Ing. Pondělíčka z Mze upozornil na nedostatečnou hustotu sběru dat a skutečnost, že s ohledem na až extrémně velké rozdíly intenzity varroázy zjišťované v terénu má i kvalitně prováděný varroamonitoring vypovídací hodnotu jen pro nejbližší okolí. O kvalitně prováděný letní varroamonitoring ovšem s využitím validované metodiky zájem máme a na metodice pracujeme. Jinak totiž vyvstává otázka, za co jsou již po řadu let prostředky ze státního rozpočtu (nikoli pro ČSV) na tuto činnost vůbec vynakládány, jestliže by výstupy nebyly prakticky použitelné.
Naše prezentované stanovisko naopak je, že chyba vyšetření zimní měli existuje avšak z dlouhodobého hlediska je stejná a tudíž poskytuje relevantní data minimálně o zlepšování či zhoršování situace plošně, o čemž máme dostatek důkazů soustředěných za uplynulých více než 20 let a mnohokrát ve Včelařství publikovaných ve formě map s velmi dobrou vypovídací hodnotou.
Dále byly projednány připomínky předložené ČSV - komisí odborníků ČSV, která o věci navrhovaných změn v postupech tlumení moru včelího plodu jednala v prosinci uplynulého roku. Předložený návrh nebyl s ČSV ve stádiu tvorby vůbec projednáván, přestože se tato informace objevila v důvodové zprávě. Při prvním seznámení s již paragrafovým zněním novely byl mnou okamžitě odmítnut, stejně tak následně komisí odborníků ČSV. Připomenutí skutečnosti, že ČSV reprezentuje 97 % chovatelů včel v ČR, jak jsem učinil i na tomto jednání včetně adresy, kde ČSV sídlí, považuji za logický argument toho, že při přípravě podobných změn nemá být od samého počátku obcházen.  Za SVS CR konstatoval MVDr. Semerád, že na první jednání, na které byli pozváni jako zástupci SVS a které se uskutečnilo u poradce pana ministra se jednání zúčastnili jako původní předkladatelé zástupci Cechu profesionálních včelařů a Pracovní skupiny nástavkových včelařů. Tam vznesli tento požadavek, tam vzniklo to, proč se vůbec šlo do této vyhlášky.
Byl vznesen požadavek, aby se lišil postup při likvidaci moru včelího plodu v případě, kdy je zjištěno více a kdy je zjištěno maximálně 25 % klinické napadení včelstev na stanovištích. SVS následně dostala za úkol tento požadavek zapracovat do novely vyhlášky a to byl hlavní důvod proč se na změně vyhlášky začalo pracovat.
SVS přitom podle sdělení MVDr. Semeráda sdělila stanovisko založené na zkušenostech z doby nedávné. V době vstupu do EU již byl vysloven tehdejším vedením ČSV požadavek, aby se neutrácela všechna včelstva na stanovištích s prokázanou nákazou morem včelího plodu a tehdy se používala hranice 50 %. Jak konstatoval MVDr. Semrád, vývoj a zkušenosti SVS ukázaly, že to nemá žádný efekt a na základě dalších zkušeností toto ustanovení bylo zrušeno. Všechno toto bylo vyslyšeno avšak bylo konstatováno, že navrhované opatření je požadováno nikoli pro všechny ale pouze pro velké chovy, protože nemá význam limit 25 % uplatňovat v chovech do 20 včelstev avšak že se jedná o skupinu profesionálních včelařů, pro které likvidace všech včelstev při nákaze na více stanovištích by byla likvidační pro podnikání - navíc vzhledem k často velkým počtům včelstev na stanovišti (v ústřední evidenci existují i stanoviště o 130 včelstvech). Uvažovalo se také o možnosti nastavit jiné podmínky pro chovatele fyzické nebo právnické osoby, které mají ze zákona jiné povinnosti např. z hlediska vedení záznamů o léčení včel či vypracování pohotovostních plánů. Dodatečně byla úprava rozšířena i na možnost ozdravení v chovech neprofesionálních včelařů se zdůvodněním, že ponechání včelstev bez klinických příznaků v ohniscích umožní rozvoj rezistence vůči této nebezpečné nákaze.
Nákaza je potvrzena ovšem jen tehdy, je li pozitivní nález jak klinický ( rozkládající se larvy a příškvary), tak  laboratorní. V případě, že je jen jeden z těchto nálezů pozitivní, jedná se o podezření.
Vzhledem k tomu, že potvrzení nákazy se může týkat menšího než navrhovaného počtu (procentuálního limitu), teprve po dalším vyšetření v průběhu následujících 6 měsíců by se (opět teprve v případě opětovného potvrzení klinicky i laboratorně) - přistoupilo k likvidaci všech včelstev stanoviště.
Aby bylo možno přistoupit k likvidaci se zohledněním místních podmínek a nečekat na nově vyhláškou předepsaný standardní postup - sledování dalšího vývoje při ponechání včelstev bez kliniky v ohnisku, zvyšující rizika - byl součástí návrhu také odstavec umožňující likvidaci všech včelstev stanoviště, jestliže na něm jsou také včelstva podezřelá z nakažení.
S tímto ustanovením, původně poněkud nejasně formulovaným, jsme po vysvětlení MVDr. Semerádem, že dává možnost rozhodnout SVS s přihlédnutím k místním podmínkám o likvidaci i na stanovištích, které by limit nesplňovaly, okamžitě souhlasili. Ustanovení však v poslední prezentované úpravě prezentované minulý týden již není. Zásadní nesouhlas vyjádřila MENDELU prostřednictvím Ing. Přidala. To nyní vidíme jako velký problém.
Podle Ing. Přidala limit 25 % pozitivních byl původní návrh - nebylo řečeno kterého subjektu a oněch 20 včelstev vzniklo na prvním jednání kterého se s Cechem profesionálních včelařů zúčastnil Ing. Přidal 10. 9. 2012. S tím, že menší včelaři jsou právě ti, kteří se chovu tolik nevěnují, bylo by dobré to spálit a že toto byl návrh Českého svazu včelařů. Proti této interpretaci jsem se důrazně ohradil, načež mně bylo odpovězeno, že pro Ing. Přidala to byl návrh Českého svazu včelařů (zřejmě tedy bez našeho vědomí zastupovaného Cechem profesionálních včelařů) a ať si to vyřídíme mezi sebou. Asi budeme muset...
Za ČSV jsme vyjádřili zásadní nesouhlas s řadou změn ve vyhlášce a na jednání argumentovali fakty o tvorbě mnoha miliard spor v jediném příškvaru, jichž mohou být stovky až tisíce v jediném napadeném včelstvu s klinickým nálezem.
Po diskusi problémů se záložními soušemi a plásty bylo otevřeno téma možností plošného vyšetřování zimní měli na výskyt původce moru včelího plodu, které jsem od počátku jednání o změně přístupů k eradikaci moru (již vloni v červnu na SVÚ v Olomouci) prosazoval ( minimálně na etapy během 3 let celá ČR ) bylo MVDr. Semerádem konstatováno, že cena takového plošného vyšetření by byla 40 mil. Kč pro celou ČR. Podle mých informací z posledního jednání s poradcem ministra p. Ing. Stehlíkem, by však cesta k těmto prostředkům s ohledem na nárůst nákladů na likvidaci morem včelího plodu nakažených včelstev mohla být nalezena. Bylo by to rozhodně mnohem účelnější než přijetí novely vyhlášky hrozící zhoršit zejména v dlouhodobém horizontu současný stav.
Ing. Pondělíček předložil stanovisko, že je třeba všechny připomínky, z nichž nejvíce bylo v písemné podobě předloženo mnou a následně na jednání mnou také vysvětleno projednat a teprve po dosažení shody přistoupit k vydání vyhlášky, byť by se mělo vydání odsunout na pozdější dobu. S tím jsme rádi souhlasili. Tyto připomínky jsem přitom předem projednal na předsednictvu RV ČSV, které mně jako statutární orgán ČSV poskytlo mandát je předložit. Jsou součástí mnou komentovaného znění návrhu konečného znění vyhlášky. S řadou dalších materiálů snad dostatečně ilustrujících celou historii a úroveň jednání a návrhů, které vedly k současnému stavu jsou tato má stanoviska k dispozici na:

www.dropbox.com; e-mail: vsvamberk@volny.cz; heslo: vcelarstvi; složka: MOR

Z tohoto prvního jednání jsem si proto odnesl pozitivní dojem a v tomto smyslu i bez dalších podrobností informoval na webu ČSV včelařskou veřejnost.

Bohužel v závěru následujícího týdne ve verzi, která nám byla zaslána v rámci pokračování připomínkového řízení se původní návrh změnil obráceně ještě k horšímu. Především byla odstraněna možnost, aby SVS rozhodla v konkrétním případě o likvidaci stanoviště podle lokálních podmínek, které, jak jsem na jednání prosazoval jsou jiné v oblastech s velkým počtem ohnisek a zcela jiné při výskytu nákazy zavlečením na velkou vzdálenost do oblasti nákazy prosté a rovněž je třeba posoudit možnosti, schopnosti či naopak zájem včelaře rozhodnout se pro likvidaci pozitivního stanoviště, což mu nová úprava při podlimitním počtu klinicky nemocných včelstev (poslední navržený limit pro likvidaci celého stanoviště je 15 % a více klinicky nemocných včelstev) nedává. Změny v části vyhlášky věnované varroáze byly na posledním jednání zcela odsunuty stranou, aby nekomplikovaly usilovně prosazované přijetí změn pro oblast boje s morem včelího plodu. Veškeré jednání probíhalo v poměrně vypjaté atmosféře, nově na straně předkladatelů za přítomnosti poradce ministra pana Havla, Ing. Přidala a MVDr. Klímy.
Na začátku jednání jsem byl požádán abych vyjádřil stanovisko ČSV. Konstatoval jsem že,  z našeho pohledu je ta vyhláška konstruována špatně, protože zvyšuje rizika šíření MVP na území ČR. Navíc tam ještě byla diskriminační kvóta 20 včelstev, ta nyní vypadla, nicméně opět podle posledního návrhu zůstalo 25 % a více na stanovišti, kde teprve když je klinický (viditelný nález potvrzený laboratorně) se provádí neprodlená likvidace, že pro nás po zkušenostech z minulosti stanovení limitu v této výši je vysokým rizikem, že taková stanoviště jsou značně zamořena a proces ozdravení, je-li vůbec možný, se bude jen prodlužovat s riziky pro okolí, že by bylo vhodné, kdyby princip vyhlášky byl opačný, tzn., kdyby nestanovovala, která včelstva a stanoviště se plošně likvidují, ale opačně za jakých podmínek se v případě potvrzeného nálezu moru včelího plodu se nelikvidují! Potom by bylo možné přistoupit i k logickému posouzení konkrétní situace ze strany SVS ve spolupráci a po dohodě se včelaři, jak původně bylo navrženo. Tento bod však po posledním jednání z návrhu zmizel - tj. bod 3, odst. 3, že KVS může nařídit okamžitou likvidaci včelstev a zařízení, jestliže na stanovišti jsou i včelstva s podezřením na MVP nebo hnilobu VP. V praxi to umožnovalo zlikvidovat i ta stanoviště, která by limitu pro okamžitou likvidaci nevyhověla, kde však z hlediska posouzení veterináře nebo i včelaře který je zodpovědný, bylo vhodnější stanoviště zlikvidovat ihned a tím omezit příslušná územní rizika, protože chovatel si je vědom toho, že není schopen příslušnými opatřeními chov včel trvale ozdravit nebo veterinář může a měl by posoudit, že nové ohnisko je ojedinělé nebo jediné v dané oblasti a že jen částečná a na etapy prováděná likvidace v takového ohniska v nákazy prostém okrese nebo kraji  představuje úplně zbytečnou zvýšenou míru rizika. Máme okresy, kde se mor nevyskytuje ( řádově máme promile včelstev v ohniscích a procento v ochranných pásmech) a teď si představme situaci, že tam včelař doveze včelstva, 2 budou pozitivní, široko daleko není žádný výskyt a řešili bychom to podle této vyhlášky likvidací těch dvou pozitivních a dále to budeme sledovat s těmi všemi riziky pro okolí, které je nákazy prosté, tak se domníváme, že by byla lepší konstrukce, která umožní individuálně posuzovat případy vhodné zvláštního zřetele, kde je například již územně větší promořenost a včelaře, co mají velké provozy, kde by byly velké ekonomické ztráty tak, aby SVS posoudila jako zvláštní nebo vhodné zvláštního zřetele. Když promítneme to ustanovení podlé této vyhlášky, jak je teď na celé území ČR, může v řadě případů nastat riziko zhoršení nákazové situace. Takže tolik k té filozofii, kterou bychom chtěli v tomto ohledu zastávat. Měli bychom být spíše proaktivní v této věci a ofenzivní ve strategii, tzn. nelikvidovat jen klinicky nakažená včelstva ale likvidovat nákazu s ohledem na znalost dané situace. Tím vypuštěním onoho odstavce je rozhodovací schopnost SVS s ohledem na znalost místní problematiky  odstraněna a v podstatě i včelaři, kteří mají zájem stanoviště zlikvidovat a nedůvěřují tomu, že by to ozdravení provedli, nebudou tak moci učinit, případně budou tak moci učinit, ale nikdo jim za to nedá náhradu, protože jim to takto nikdo nemůže nařídit. Náhrady za likvidace moru logicky klesnou už tím, že při částečné likvidaci bude úhrada vždy jen za jednotlivá včelstva a žádná za inventář avšak moru a tak i budoucích nákladů přibude. Takže z tohoto hlediska jsem řekl, že jsem toho názoru, že by bylo třeba dopracování znění tohoto návrhu novely vyhlášky 299/2003 Sb.
Panem poradcem nám však bylo vzápětí sděleno že, ta novela je nutná, že pokud nebude, je třeba informovat včelaře, co na ni čekají (které asi ?), kdo brání té novele a samozřejmě informovat pana ministra, jak si ČSV blokuje něco, co je nějakým trendem, který chce ČR sledovat, ale ČSV chce zůstat v tom středověku. Dále konstatoval, že chceme zvyšovat odolnost včelstev, včelaři by sami měli chtít ji zvyšovat, ale včelstva budou pořád pálit, tak jí nezvýší, to je logický proces, který je platný pro všechny živé tvory, kteří se musí vyrovnávat s nástrahami životního prostředí kdy silnější jedinec přežívá...
V souladu s tímto stanoviskem rád tímto informuji nejen, kdo brání novele (špatné) ale i kdo ji a jak prosazuje.
Proti dosavadní radikální metodě boje s morem včelího plodu předkladatelé návrhu podle stanoviska Ing. Přidala usilují o to aby se : “ spíše pracovalo na tom, aby chovaná včelstva byla opravdu rezistentní, protože to je vědecky dokázáno, že ta možnost tu je, tak aby se tomu dal průchod...”
Namítl jsem že, nám nejde o likvidaci včelstev na stanovištích s výskytem původce avšak bez klinických nálezů, jde nám pouze o stanoviště s klinickými příznaky, protože tam už vybuchuje sopka, tam už dochází k emisi obrovského množství mnoha miliard spor přetrvávajících desítky let  a k množení nákazy, zatímco včelstva okolních stanovišť, co jsou pod tlakem a jsou v nich spory a není v nich klinický nález, jsou důkazem toho, že tato včelstva jsou do jisté míry odolná a to je v pořádku. Máme území, kde se udělá depistáž z měli a zjistíme, kde se vyskytují spory a v okrese to bude na polovině stanovišť. Je tam značný plošný tlak, třebas i jako doznívání eradikace dřívějšího plošně většího počtu ohnisek. Nebo máme také okres, kde nenajdeme žádnou sporu a tam bychom měli být přísnější. Znám případ stanoviště na našem okrese, kde byl 3 roky nález MVP v medu, nikdy klinika nebyla, nález vymizel, včelstva se nezlikvidovala. Likvidace včelstev totiž samozřejmě není naším cílem. Cílem je zabránit šíření MVP z míst, kde tento vulkán vybuchuje, kde už jsou ta klinicky pozitivní  včelstva, i jedno či dvě představují velké nebezpečí.
Ale jsem si vědom, že máme ekonomické subjekty, které jsou na včelařském provozu závislé, je to jejich podnikatelská činnost. My je nechceme likvidovat. Mohou mít vysokou úroveň provozní praxe, je možné se dohodnout že zlikvidují jen klinická včelstva a postupnou správnou provozní praxí důsledně eradukují nákazu . Není naším cílem pálit velké množství včelstev. Chceme ofenzivně působit k tomu, aby se ohniska nákazy skutečně likvidovala a ne pouze pasivně bránit jejímu dalšímu šíření. U těch míst, kde víme, že je klinika, je třeba dobře zvážit, co s nimi uděláme, tzn. klinicky nemocné včelstvo se musí vždycky zlikvidovat. U těch ostatních včelstev, je třeba zvážit, jaká je okolní nákazová situace a jaké jsou schopnosti a předpoklady konkrétního včelaře. Proto jsem se opakovaně přimlouval, aby SVS byl poskytnut prostor se vyjádřit k dané situaci v daném okrese.
K této mé argumentaci pan MVDr. Klíma ovšem konstatoval, že veterinární lékaři, na základě jeho znalostí z působení na VFU Brno (z jejich výuky) nedosahují takové úrovně, aby mohli takové posuzování provádět...
Mimo jiné jsem byl dále dotázán MVDr. Klímou zda, když jsem říkal, že kdyby došlo k aplikaci této vyhlášky, že by to vedlo ke zhoršení nákazových podmínek, že by rád věděl, v čem by měl vidět to zhoršení, v čem to tkví?
V odpovědi jsem sdělil, že včelař používá na svém stanovišti samozřejmě rezervní plásty a  souše a manipuluje s nimi mezi včelstvy. (To medvěd v přírodních podmínkách, kterými se předkladatelé tak rádi zaštiťují ovšem nedělal a navíc včelstva byla daleko od sebe...) To znamená, že to stanoviště je jedna velká banka, plástů a souší, které tam kolují. Jestliže jsou již na stanovišti včelstva, které jsou klinicky nakažená, ta pravděpodobnost, že se v krátké době objeví nákaza v dalších vzhledem k propojení všech těch včelstev oběhem plástů a souší, je vysoká. Zatímco jistě je jiná, než u jiného stanoviště jiného včelaře, byť třeba blízkého a se subklinickým nálezem, který si s tímto včelařem souše nevyměňuje. Takže jestliže zlikviduji stanoviště, kde mám pozitivní včelstva, tak zajisté eradikuji celý zdroj intenzivní potenciální zdroj nákazy, který ohrožuje okolí.
Odpověď ovšem opět byla, že jen klinicky pozitivní včelstvo je zdrojem, nikoli stanoviště s klinicky pozitivními včelstvy jako celek...

  Dosáhnout obecně přijatelný konsensus se tak přes veškeré úsilí nepodařilo. ČSV byl označen za subjekt propagující středověké metody boje s nákazami a bránící přirozené selekci moru včelího plodu odolných včelstev, protože tyto rezistentní linie se nemohou vytvořit jestliže vedle včelstev s klinickými příznaky nemoci si dovolíme zlikvidovat také další sice nakažená ale zatím bez těchto příznaků. Ano, svérázná interpretace Darwinovy teorie přírodního výběru, jíž se předkladatelé zaštiťují při tvorbě nových pravidel boje s nebezpečnou nákazou hospodářských zvířat a z jejíž neznalosti stejně jako z neznalosti základů biologie jsem byl během tohoto jednání opakovaně obviněn. Snad by to mohlo vzbuzovat úsměv, pokud by změna vyhlášky nepředstavovala rizika zhoršení stavu. Tak tomu bohužel je.
Jednání ještě zcela neskončila, bohužel se však, nikoli vinou ČSV, po posledním setkání zástupců předkladatelů s představiteli ČSV jako jedinými faktickými oponenty, ubírají nedobrým směrem.

Na jednání CPV příští týden, iniciátora novely, jsem, stejně jako v loňském roce, pozván nebyl. Ani na sekretariát ČSV žádná pozvánka nedorazila. Tak potom vznikají účelově se hodící mediální bubliny. Ale tak už to bývá. Jsou věci, které mají krátké nohy, jiné pak časem splasknou.

Nerad bych se však dočkal doby, kdy, tak jak je mně sdělováno představiteli včelařů z blízkého zahraniči, na všech dobrých včelnicích hoří ohně s klinicky pozitivními včelstvy a zbytek se vrací metodou “hladových smetenců” na mezistěny do vyparafinovaných nástavků.
To teprve bude ekonomika, přátelé...
Inu, jak nadpis praví - komu ve prospěch ?

Václav Švamberk