Tak tady máme opět volební kampaň

Neměl jsem v úmyslu použít webových stránek k předvolební diskusi a prezentaci volitelům. Odkaz k představení kandidáta jsem poskytl členům RV ČSV o.s. s novoročním pozdravem a vlastní prezentaci teprve budu chystat. Po zkušenosti z dnešního večera jsem svůj názor na potřebu standardní prezentace alespoň touto moderní formou z níže uvedených důvodů změnil. Nikomu netelefonuji s cílem, přesvědčit ho, jak má hlasovat. To neznamená, že tak nečiní někteří z mých příznivců stejně jako odpůrců. Porovnávání odborných a povahových vlastností a diskuse mezi voliteli je snad normální součástí výběru. Přirozeně jsem si zjišťoval rozsah možné podpory dříve než jsem kandidaturu ze 4 okresů přijal. Předvolební období se až do současné doby vyvíjelo klidně. Jak se diskutuje mezi voliteli, členy a funkcionáři svazu je jejich věc a nemohu ani nechci do tohoto procesu zasahovat. Včerejším a dnešním večerem však začala dunět dělostřelecká příprava v podobě e-mailů vyjadřujících značně protichůdné názory. Moji kandidaturu podpořil př. Mgr. Sojka a doplnil kritickým pohledem na protikandidáta. Vzápětí jsem byl dnes ráno osočen v telefonickém rozhovoru př. Ing. Dvorským, který považoval tento dopis za jakýsi společný produkt na kterém jsem se s př. Sojkou podílel. Rozhodl se mě tedy potrestat sdělením, že jsem tímto ztratil jeho důvěru a možný hlas, což mě ponechalo vcelku klidným, neboť tento nyní ztracený hlas s pravděpodobností hraničící s jistotou již dávno náležel protistraně a to nic neměnilo ani nemění na faktu´, že př. Ing. Dvorský v případě, že budu navrhovat složení předsednictva o svoji pozici nepřijde, protože si jej jako odborníka vážím. Trvalo snad několik minut než mně byl dán prostor k vyjádření svého názoru. Př. Ing. Dvorský se dozvěděl, že s přípravou sdělení př. Mgr. Sojky nemám nic společného a že je to čistě jeho osobní iniciativa, stejně jako jeho veřejná podpora mé osobě nedávno v Nasavrkách , která mě překvapila ale byla, co vím z doslechu, vesměs hodnocena jako korektní. Není však pravdou, že bych byl v dnešním telefonickém rozhovoru prohlásil, že se sdělením Mgr. Sojky nesouhlasím. Pravdou je, že jsem si je nepřál a nijak neinicializoval. Co př. Mgr. Sojka prezentuje vychází z jeho názorů a zkušeností na které má právo, stejně jako strana dotčená jeho kritikou má právo reagovat a obsažená fakta vyvracet. Žijeme snad již nějakou dobu v demokracii a je s podivem, že by svoboda slova vyřčeného i napsaného měla být omezována. Komicky působí pak skutečnost, že sdělení př. Mgr. Sojky velmi pozitivně hodnotí dosavadní činnost právě př. Ing. Dvorského, který (dosud můj potenciální volič) vystupuje dnes večer s velmi ostrou replikou místy i s osobními invektivami na obranu (dosud jen nejistě podporovaného) př. Mgr. Sciskaly. Tak si říkám, proč se Mgr. Sciskala nehájí sám. V případě lživého osočení bych reagoval neprodleně. Musím konstatovat, že ve sdělení př. Ing. Dvorského je rovněž řada invektiv vůči př. Mgr. Sojkovi ale předpokládám ze svého pohledu, že je logicky na něm samotném, aby se hájil, uzná-li to za vhodné.

Nějak nám ta sotva se rozjíždějící volební kampaň zhrubla. Jednou z vojenských strategií je „vrážet klín“ mezi spojence, aby tak byli snáze porazitelní. K tomu slouží například sdělení, co jeden o druhém v rámci předcházející volební kampaně, kde byli soupeři, kde prohlásil, jak ho pomlouval apod. Tak tedy vážení spojenci na druhé straně, ta práce s klíny je celkem zbytečná. Př. Mgr. Sojka, pokud vím, opustil všechny funkce v orgánech svazu a žádný come back, zvláště pak s mou podporou, nechystá.

Byl jsem také dotazován, jak mohu mít odvahu vlézt do klece s tolika lvy. Má odpověď je, že pokud vstoupím, tedy do klece bez lvů. Jinak raději než těsnou klec mám rád svobodu lesa. Kdo se bojí, prý do něj nesmí. Já tam ale chodím docela rád.

Bylo by jistě lépe milý Ing. Leoši Dvorský nechat vychladnout hlavy, zanechat agresivních vyjádření, prezentovat skutečné klady kandidátů a u volitelů přemýšlet jistě i nad jejich nedostatky než kopat hluboké jámy mezi tábory zájmové společnosti. Už teď se někteří volitelé bojí v sobotu přijet.

Ptám se:“ Kam jsme to došli, ruku v ruce, přátelé ?“