Užijme času, ten rychle ubíhá.

Díla dvou velkých osobností českého včelařství na webu

25.12.2011 06:11

Když jsem asi před dvěma měsíci slíbil několika přátelům, že se chystám realizovat nápad se zveřejněním textu 2 děl, jimiž čeští badatelé, nám již časově velmi vzdálení, přispěli do světového dědictví znalostí biologie včely medonosné, netušil jsem, že to bude přece jen časově a technicky určitý problém a mnohé jiné povinnosti budou naplnění tohoto slibu odsouvat. Bývá dobrým zvykem stanovit si proto určitou "deadline" čili nejzazší termín a tím pro mě byly Vánoce, vždyť aspoň o nich se sliby mají plnit...Činím tak i s vědomím, že odvedená práce je malým virtuálním dárkem pro návštěvníky tohoto webu.

Vraťme se však k tématu samému. Zmíněné 2 objevy navzájem dělí téměř 150 let a od druhého z nich jsme vzdáleni dalších téměř 90 let. Jsou dnes samozřejmou součástí základních včelařských znalostí a mnohé z nás ani nenapadne, jak rozdílné v porovnání se současností byly všeobecně tradované názory včelařské nauky v době jejich vzniku.

Oba badatelé se v mnohém lišili, ovlivněni dobou, vzděláním a prací, kterou vykonávali. Měli však také společné obecné vlastnosti, které byly hlavním důvodem jejich úspěchu, vlastnosti, které stojí zvláště v dnešní době za připomínání. Těmi byla pracovitost, schopnost klást si otázky a odpovídat na ně na základě pečlivého provádění vlastního pozorování a vlastních experimentů. Byli to přitom lidé velmi dobře obeznámení se stavem teorie a  názorů předních odborníků své doby. Tyto "již dané" názory autorit však na rozdíl od mnohých jiných "repetitorů", jimiž byly nekriticky přejímány a opisovány, podrobili kritickému zkoumání a na místo jednoduchého opisování již publikovaných sdělení psali o tom, o čem se sami přesvědčili. 

Jen takový kritický přístup posouvá znalosti dál a o to větším mementem je v současné době, která je bohužel plná plagiátorství všeho druhu. Vůbec to však neznamená, že dobrý odborník je ten, který svoji teorii staví výhradně na datech získaných svými pozorováními a pokusy, aniž by se důkladně seznámil s tím, co bylo již na uvedené téma napsáno.

Oba badatelé mohou být vzorem svým přístupem k řešení problému, protože hledali odpověď na konkrétní otázky důkladně teoreticky poučeni z hlavních odborných prací o včelařství své doby. Přitom i dnes přemnozí zbytečně objevují to, co bylo již s dobře doloženým výzkumem dávno publikováno. Důležité ovšem je, aby byly základní publikace vcelku nebo v zásadních částech stále lehčeji dostupné, což v moderní době umožňuje internet jako základní prostředek komunikace. Ujal jsem se proto tohoto úkolu, jednak pro historickou a myšlenkovou cenu zmíněných děl, dále však také proto, že představují český historický přínos světové včelařské teorii a mohou tak napomoci naší zdravé národní hrdosti. Současně je naší morální povinností chránit prioritu tohoto poznání jak pro autory samotné, tak i pro český přínos do historie vědeckého a kulturního dědictví lidstva. 

Prvním ze zmíněných autorů je Josef Antonín Janiš (1749 - 1821), v době publikování svého díla "Aučinlivé spravování včel..." působil jako farář v Hostivaři u Prahy. Byl v druhé polovině  velkým propagátorem chovu včel v systému nástavkových úlů, bohužel v oné době druhé poloviny 18. století na nerozběrném díle, protože vynález rámku se rozšířil až ve století devatenáctém. O to pozoruhodnější objev bez možnosti využití rozběrného díla učinil. Je třeba podotknout, že Janišovo dílo je psáno tzv. švabachem - novogotickým tiskovým písmem. Po jistých počátečních potížích je však zvládnutelné i pro současného zkušeného čtenáře. Snad mohu připomenout značné problémy, které v Rakousko - Uhersku vyvolala nesrozumitelnost patentu o zrušení roboty vydaného v roce 1848 - vyšel totiž lidu v té době nesrozumitelnou latinkou...

Objev partenogeneze je popsán na stranách 24 - 27, jmenovitě zejména na str. 26 na základě experimentu. Janiš umožnil přidáním plodu výchovu matky v osiřelém včelstvu v průběhu zimního období, kdy nebyli trubci a matka se tak nemohla spářit. Z jí následně kladených neoplozených vajíček se líhli výhradně trubci.

Citujme z tohoto díla, první česky psané včelařské knihy, zajímavá slova z předmluvy na straně 5 : " Já ujišťuji jedného každého, že po žádném tak naprosto nepřepisuji, alebř jen toliko zde posazuji, co já sám, ač od začátku s mau škodau sem skusyl, za dobré a užitečné sem uznal. Zde jen pravda pravdou, lež lží a pochybnost pochybností zůstati má. - Pakli o některé věci někdo přede mnou by byl psal, tak tu onino buď k lepšímu vzniku více, aneb k vvarování autrat, aneb k pohodlnějšímu zacházení s včelami aspoň v něčem přejinačino se najde."

V závěru části díla, které tímto zpřístupňuji veřejnosti na internetu, J. A. Janiš velmi výstižně a správně popisuje význam včelí pastvy a stává se naším prvním velkým propagátorem kočování za zdroji včelí snůšky.

Druhým autorem, píšícím již slohem nám bližším, je Dr. Štěpán Soudek, věhlasný moravský entomolog a zakladatel výuky včelařství na dnešní Mendelově univerzitě v Brně (MENDELU), původem z jihočeské Hluboké nad Vltavou. Za svého studijního pobytu na Cornell University v USA uprostřed 20. let uplynulého století se precizně zabýval anatomickými a fyziologickými změnami hltanové žlázy včely medonosné a odhalil její zásadní funkci při krmení včelího plodu. Práce je exemplárním příkladem kvalitního experimentálního díla své doby s přesahem až do současnosti. Mnohým současným opisovačům diplomových a disertačních prací je zjevně nedosažitelným příkladem.

Výtisk z mé knihovny jsem zachránil v 80. letech minulého století z jednoho pražského antikvariátu i s pozoruhodným věnováním jinému věhlasnému představiteli české zoologie prof. F. Vejdovskému (1849 - 1939).

Tak pane faráři Janiši a pane doktore Soudku, s hlubokou úctou

Václav Švamberk

 

www.scribd.com/doc/76442532/J-A-Jani%C5%A1-Au%C4%8Dinlive-spravovani-v%C4%8Del

www.scribd.com/doc/76442544/prof-Dr-%C5%A0t%C4%9Bpan-Soudek-Hltanove-%C5%BElazy-v%C4%8Dely-medonosne-Pharyngeal-glands-of-the-Honey-bee

Obě publikace v lepším rozlišení ve formátu .pdf je možno stáhnout z úložiště:

www.adrive.com

účet : kmvcsv@gmail.com

heslo: Kmvcsv2011

( také z www.dropbox.com, vsvamberk@volny.cz, heslo: vcelarstvi, složka: Public )

 
 
 

Kontakt

RNDr. Václav Švamberk

vsvamberk@volny.cz

Vyhledávání

 

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode